Tresčí jazýčky

Mezi řadou rybářů, kteří kuchají ryby, na podlaze plné krve a vnitřností stojí desetiletý Tobias. Před sebou má velkou bednu plnou tresčích hlav. Téměř děsivým tempem odřezává a vyřezává z hlav jazyky a napichuje je na velký hřebík. V severní části Norska Tobias a mnoho dalších dětí pracují jako řezači tresčích jazyků. Tyto jazyky jsou považovány za delikatesu a vyvážejí se do zemí po celém světě, jako je Čína a Japonsko. V severním Norsku jsou však v sezóně běžnou každodenní potravinou. Děti začínají pracovat od šesti let a během zimní sezóny si mohou vydělat spoustu peněz. Tato práce byla vždy vyhrazena dětem, po celou dobu existence rybářského průmyslu.