Coombs

Kdyby Samuel Beckett žil ve Skotsku a natočil skvělý film, byl by to tento: jasná, místy vtipná a hluboce soucitná studie extrémního stáří, smrti, smutku a osamělosti. Tyto životní skutečnosti jsou odhaleny ve virtuózním filmovém díle, které je oddané, lakonické a nakonec – jakkoli se to může zdát nemožné – povznášející. Jedinečný zážitek, tento film je velmi významný a naprosto originální, otestuje a odmění každého diváka. Výzvou je trávit čas s osamělými starými lidmi a Dolak je neúprosný. Se slovy, zvuky a obrazem zachází s maximální péčí. Jeho film se skládá z dlouhých záběrů, které staví do protikladu každodenní rutinu vedle rozlehlé a prázdné krajiny severovýchodu, a obojí natočené v nádherně krásném monochromatickém provedení. Vše se zdá ustálené a nevyhnutelné, dokud film neudělá zcela nečekaný krok do jiné říše a nenaznačí další dosah představivosti.