Zvláštní? Jo. Ale mě se to líbilo. Herci perfektní (McInnerny mě vždy překvapí), příběh dobrý. Zabavilo mě to, hodinka a půl uběhla a dojem velmi příznivý. Další co mě bavilo byla
Carl Hunter se dle mého názoru zcela zprávně rozhodl přizpůsobit tomuto lehce absurdnímu příběhu i obrazovou formu. Ve výsledku je to lehounce andersonovské, což já osobně kvituji s povděkem. Šedých, realistických příběhů jsou mraky, takže jakýkoliv pokus o hravost je osvěžující změna. A vlastně bych se nebál zajít i dál a trochu to celé zkafkovatět. Ale i takto zlehka se mi to líbí a baví mě to. Zvlášť to, jak se tvůrci pohybují na hraně mezi absurdním a výstředním, přičemž se často stane, že výstředním se jeví něco, co by mělo být vlastně přirozené. Vztah mezi otcem a synem, tak působí trochu jako záminka tvůrců, aby divákovi ukázali, že změna nemusí být vždy složitý a bolavý proces. Síla slov je dle mého mínění, diváky tak trochu nedoceněný film.
