Malé ženy
Komentáře

Greta Gerwig je vážně skvostný vypravěč. Ač mi rozdělení syžetu do spíše emocionálně propojených epizodek nedovolovalo prožít celkový příběh postav tak intenzivně a přehledně, jak bych si vzhledem k jejich rozměrům a představitelkám přál, právě střípkovité uspořádání a přeskakování v čase může za to, že tahle myšlenkově předepsaná látka nezačíná po chvíli nudit a neupadá do vypravěčské sterility. Přiznám se, že minimálně jednou jsem nevěděl, která zrovna bije, ale jinak jsem byl až nekriticky nadšený - přirozené hrdinky i jejich osobní peripetie, vkusný doplňkový humor, jako vždy perfektní Alexandre Desplat a milimetrově přesná režie, která skvěle vede nejen herce, ale také tempo a proměnlivé charakterní i motivační perspektivy. A není to o tom, že by byli muži zlí a panovační vládci světa - je to o touze vlastního vyjádření ve světě, v němž zkrátka mají hlavní slovo muži, kteří jsou pro ženy stejně nepostradatelní jako jejich osobní sny a rodina. Vtipný a osobitý scénář, boží Saoirse Ronan a Florence Pugh.

Abych řekl pravdu pravdoucí, musel jsem se do zhlédnutí trochu přemluvit. Nemůžu totiž úplně říct, že bych byl vyloženým fandou romantických dramat z tohoto období. Nicméně během první třetiny mě velice překvapilo, jak rychle mě film začal bavit. Jedna z nejhezčích věcí na celém snímku je zejména to, jak neskutečně příjemně a hřejivě některé scény působí. Jde především o pasáže, ve kterých mezi sebou mají interakce všechny čtyři sestry, které byly fakt výborně obsazené. Saoirse Ronan jednoho dne udělá hereckou díru do světa, tím jsem si jistý. Každá z nich má svou vlastní zajímavou dějovou linku, se kterou se dobře pracuje jak v přítomnosti, tak i ve vzpomínkových pasážích, kdy to byly ještě holčiny. Jen škoda, že Beth se nedostalo takové pozornosti jako zbytku sester. A která byla nejlepší? Amy. Hlavně teda kvůli výborné Florence Pugh, která odváděla dobrou práci už ve Slunovratu. Umět hrát nejdříve uvěřitelně infantilní a následně důstojně vážnou postavu určitě není žádná sranda. Gerwingová očividně umí psát, její scénář si udržuje po většinu doby konzistentnost, která se prokazuje v dobrém propojování jednotlivých linek všech sester do sebe, aniž by to působilo vnuceně nebo nevěrohodně. Možná to skákání z minulosti do přítomnosti mohlo být zvládnuté trochu lépe, ale na druhou stranu to tvůrci chytře odlišovali například barvami - když se to odehrávalo v minulosti, film byl barevnější. Když zas v přítomnosti, působil víc studeněji a se ztlumenými barvami, celkově znázorňující konec dětství. Celkově ale moc příjemná a hezká adaptace. A ten konec je doják!