Hvítur, Hvítur Dagur (Island)
Island Island
109 minut

Žánry

:
Drama
Motto: Jak dobře znáte svoje nejbližší?

Obsah

:
V odlehlém islandském městečku se bývalý policista vyrovnává s tragickým úmrtím své ženy. Smíření komplikuje zpráva, že jeho milovaná vedla ještě jiný, více »« méně

Režie

:
Hlynur Palmason

Scénář

:
Hlynur Palmason

Herci

:
Ingvar Eggert Sigurðsson Hilmir Snær Guðnason Sara Dögg Ásgeirsdóttir Bjørn Ingi Hilmarsson Laufey Elíasdóttir ...
Premiéra: 25. 7. 2019
Distributor: Aerofilms
Přístupnost: MP-15

Napište komentář

?%
0
0
Host
  • 75%
    0
    0
    3. 9. 2019
    dis (461 bodů)

    Úleva v náporu komiksových blockbustru, a přece nejde o nudnou artovou záležitost, ale snímek, který se - byť v jisté nadsázce - dotýká přízraku v našem nitru, démonu, kterým neunikneme. Kurvítek, která si neseme v duši, a buď se s nimi vyrovnáme, nebo nás roztrhají. Dodržuje hlavní zásadu antického dramatu: aby divák (čtenář atd.) litoval, nesouhlasil...a na závěr chápal. To všechno s poetickou kamerou, precizní režisérským okem a vynikajícími hereckými výkony. Nic veselého, ale nakonec očistný obřad...

  • 90%
    0
    0
    1. 10. 2019
    Terabithian (282 bodů)

    Nadstandardně vtahující festivalový slow burner. Zejména díky syrově-lyrickému zapojení úchvatné islandské přírody, přirozeným hercům a tomu, jak Pálmason pracuje s konvencemi (skandinávských) krimi. Film má detektivní strukturu zásluhou toho, že protagonista k vyřešení svého trápení uplatňuje modus operandi osvojený během policejní služby. Snaží se najít a dopadnou pachatele. Potíž je v tom, že zločin, který vidíme v prologu, nikdo konkrétní nespáchal (nanejvýš byl jeho spolupachatelem sám Ingimundur, pakliže šlo o sebevraždu, ne o nehodu). Hrdina si proto pachatele v podstatě musí vytvořit, aby měl co řešit. V tradici umělecké kinematografie je přitom řešen zejména vnitřní svět deprimovaného vdovce, jehož odpojení od vlastních emocí i okolního světa nejlépe ilustruje proměna jeho vztahu k osmileté vnučce. Nejdřív ji jenom škádlí, potom vystraší smyšleným příběhem o ukradených játrech (který se váže ke klíčovému a poslední scénou „vyřešenému“ motivu mrtvých navracejících se k životu) a nakonec vystraší svým reálným chováním... kromě jemné práce s motivy (dále např. neustálé odstraňování překážek, od skvrny od krve po kámen na cestě, připomínajících nezpracované trauma) jsem obdivoval také jistotu, s jakou Pálmason „buduje“ desítky vteřin (možná i několik minut) dlouhé záběry s dlouhými dialogy, složitými emocemi a množstvím akce (a možností, kdy se mohlo něco zvrtnout). Příběh prostý, zpracování podmanivé, emocionální dopad ohromný.

66 71 ?
jak hlasovat?
  • Terabithian 90%
  • dis 75%
  • marie-kolarova 70%
  • Atsus 55%
  • bayern 35%
  • sabule 40%
  • TOadie 75%
  • Billy Bones70 85%
  • otec-kovak47 65%
  • Bučko47 65%
všechna hodnocení (12)
Sdílet tuto stránku:

Partneři: