Požírači železa

Čittágáon v jižním Bangladéši je pohřebištěm západních vyřazených nebo zastaralých lodí. Obrovská plavidla jsou naváděna na pláže a ponechána svému osudu, aby byla ručně rozebrána pouze pomocí nejzákladnějších nástrojů. Chudí farmáři, kteří prchají před pravidelným hladomorem na severu země, cestují na jih, aby se nechali zaměstnat. Bosí a bez masek nebo ochranných pomůcek pracují na loděnicích v neuvěřitelně nebezpečných podmínkách – v bahně a písku se skrývají ostře nabroušené kovy a všude kolem jsou jedovaté chemikálie.