Lost

Imigrace připomíná odložené Lacanovo „zrcadlové stádium“: traumatický moment odstupu od vašeho ideálního „já“, od imaginární matčiny dělohy. Je to vhled negativního druhu, který mi přináší poznání, které nikdy neztratím. Tento film je rozloučením s mým starým domovem, mozaikou vzpomínek z dětství a plačtivým žalmem na identitu, kterou jsem opustil.