Meine Heimat ist ein düsteres, wolkenverhangenes Land

Ve svém díle *Můj domov je temná a mraky zahalená země* zkoumá Julian Rosefeldt německý pojem „Heimat", označující pocit sounáležitosti a domova. Klíčovým motivem se mu stává les, zobrazený v celé své komplexnosti. Na třech plátnech sledujeme postavy – rozpoznatelné odkazy na romantické malby Caspara Davida Friedricha – jak absurdně interagují s okolní přírodou. Čtvrté plátno pak ožívá bizarní scénickou performancí, která splývá s lesním prostředím a operním sálem. Dílo je protkáno nesčetnými citacemi a odkazy, propojujícími literární narativy, pohádky a mytologii s německou historií, zvláště s odkazem na nacistické období. Les se zde jeví jako projekční plocha německé identity, zahrnující jak sepětí s přírodou, tak i ideologické zneužití.