Giantbum

Jazyk jako nejdůležitější prostředek sociální interakce se stal pro Mellorse východiskem k vytvoření vizuální podívané, která diváka provádí různými fázemi scénáře. Scénář, stejně tak teatrální jako absurdní, pojednává o průběhu expedice, jež se vydala na cestu v roce 1213. Horda hladovějících badatelů je uvězněna v těle obra. Duchovní vůdce skupiny, Otec, vyslaný svými následovníky, se pokouší najít cestu ven skrze obrovy útroby. Otec se vrací ke skupině „znovuzrozený“, přeživší díky kanibalismu a koprofágii (pojídání výkalů). „Recykluje“ se a stává se potenciálně věčným. To vede k úvahám o jeho ontologické situaci a má to špatné dopady na jeho následovníky, neboť se stává čím dál více kultovním a manipulativním, tvrdíc, že skupina není ztracena uvnitř těla obra, ale uvnitř útrob Boha…