Poussières

Město odchází, pomalu se svléká, na hranici času... Odchází lehce... Nedaleko, jinde, kde čas plyne, plynul, bude plynout, na obzoru času... Obraz klouže po své cestě, papírová nákladní loď, dcera zapomnění, bez historie. Proplouvá jako mrak, mrtvý list... Zůstalo jen pár kamenů, poznamenaných neurčitou věčností. Hlas občas promluví, ze vzdálené vzpomínky... Starý cestovatel? Roztěkaný tulák? Stojí daleko, v plynutí času, mlčky.