Gustave Charpentier: Louise

Gustave Charpentier (1860–1956) a jeho „hudební román o čtyřech dějstvích a pěti obrazech“ zaznamenal v roce 1900, kdy měl premiéru v Opéra-Comique, obrovský úspěch. Kritici ho však strhali, neboť zobrazení ženské touhy a vzpoury hrdinky proti rodině považovali za skandální. V tomto novém pojetí odhalil Christof Loy (Salome) – známý svými precizními inscenacemi, přesnou režií a vytříbenou estetikou – pod inovativním tématem ženské emancipace nevyřčený aspekt Charpentierova libreta: toxický rodinný vztah, v němž je Louise uvězněna, a moc, kterou nad ní vykonává její majetnický – až zneužívající – otec s tichou podporou matky. Režisér, který touží vyprávět příběh bez posuzování postav, vtahuje diváky do Louisiina podvědomí a zdůrazňuje temnější stránku společnosti, která, daleko od emancipace svých dcer, jim nabízí jen lacinou romantiku jako odvedení pozornosti od frustrace z jejich omezených vyhlídek.