Kobi
1 445 bodů •
10
Pokud by někdo čekal, že se mi Divoch bude líbit ze všech nejvíce v tomto ročníku — měl by pravdu (a v tom případě mě velmi dobře zná). Divoch je velmi umělecký a autorský film — režisér Daniel Sousa na něm sám pracoval skoro pět let ve volných chvílích po práci (pouze ke konci snímku mu pomáhali internisté z různých škol). Už to v mých očích snímku přidává pár kladných bodů navíc — nepracovalo na něm pět scénáristů, dvacet animátorů animátorů a čtyřicet producentů, jak si to může dovolit velké studio. Nejdříve k technické stránce, ta na mně totiž velmi zapůsobila. Snímek je černobílý (až na pár záměrně barevných záběrů) a svým vizuálem mi hodně připomněl pár let starou hru Limbo z Androidu. Je ručně kreslený (jde o kompozit několika technik, doporučuju rozhovory s autorem, kde vše vysvětluje) a vypadá naprosto úchvatně, atmosféra z toho snímku přímo sálá — na rozdíl od teplého plamene sálajícího z krbu je však tato atmosféra mrazivá. Hned úvodní záběry na kořist štvanou smečkou vlků prozrazují, že tohle nebude nějaká srandovní taškařice. Příběh je jednoduchý — autor se dle svých vlastních slov snažil prozkoumat, co dělá člověka člověkem a jak se lišíme od zvířat. Pokud byste jedince odstřihli od společnosti, nenaučili ho jazyk, neukázali běžný svět — co by z něj bylo? Přesně tyto otázky film zkoumá na malém chlapci, kterého vychovala vlčí smečka. A kterého se do společnosti snaží začlenit lovec, který jej v lese objeví. Podaří se? Ve filmu je spousta krásných záběrů a pustil jsem si ho několikrát jen proto, abych si je vychutnal. Například město, které se malému chlapci skládá před očima, nebo jeho metamorfóza ke konci filmu, kde se střídá jeden vizuální nápad za druhým. Úžasná atmosféra, úžasný film. [Oscary 2013]
Divoch
Дикий