Grandir

V roce 2002 začala Dominique Cabrera u příležitosti svatby svého bratra natáčet rodinné setkání. Rozhodla se v tom pokračovat po dobu deseti let a sledovat, jak čas zanechává stopy na její rodině a "stává se filmem", jak sama říká. Dominique Cabrera, na půli cesty mezi Agnès Varda a Alainem Cavalierem, přináší citlivý film, intimní i univerzální: "Před deseti lety se můj bratr Bernard podruhé ženil. Všichni jsme jeli na svatbu do Bostonu, kde žije. Měla jsem pocit, jako bychom byli zase malé děti s mámou a tátou. Vzala jsem si s sebou malou kameru, kterou jsem začala používat k natáčení naší rodiny. A pokračuji v tom dodnes..."