o.k.

Ráno poté. Krajina, prostředí, zbytky snídaně, muž. Brucknerovo patos – to vše na drsném povrchu. Ženský hlas říká: „ohh – ob – O.B. – ob er..? – Ober – Oberflächen! – Oberfächen-Kontakt…“ (Ohh – if – O.B. – if he..? nejvyšší – povrchy! – povrchový kontakt…), poté co předtím hláskovala písmena O.B.E.R.F.L.Ä.C.H.E.N. Původní materiál tvořil S-8 film. Byl promítán na dlaň mé ruky a znovu natočen 16mm kamerou. Ruka se na konci filmu zavírá – znovu se otevírá u slov „Oberflächen-Kontakt“ (povrchový kontakt); vypadávají filmová okénka. Povrchy se dotkly, ale kontakt byl povrchový. Film na dlani, dotek obrazu. Položit si něco do dlaně, cítit to, manipulovat s tím. Výsledkem je část celku – jednotlivé obrazy, úlomky filmu a myšlenek. O.k., tak to je.