Postal (O, desde la distancia eres un espejismo)

"Palmy na druhé straně pohlednice jsou iluze, stejně jako růžový písek." Tento verš z básně Margaret Atwoodové osvětluje cestu nastíněnou v díle "Pohlednice". Jak léta plynou, krajina se proměňuje, nabývá nových významů a uchovává radosti, které se už nikdy nevrátí. Moře a pláž, kdysi dějiště šťastných letních dnů, románků a setkání, se promění v koncentrační tábory nebo centra zadržování a mučení. K tomu dochází v různých dobách a na různých místech. V tomto textu se vydávám na cestu některými svými díly, která zkoumají vztah mezi svědectvím, prostorem a časem, a vstupuji do dialogu s nádherným filmem, který v roce 1972 režíroval Alejandro Segovia.