Mēs esam un būsim

Příběh o Latgalském festivalu písní v Daugavpilsu, který vytváří most mezi osudovými dny Lotyšska v červnu 1940 a festivalem v roce 1990, jenž je jakousi předehrou k nadcházejícímu 20. Lotyšskému festivalu písní v Rize. Režisér, který se narodil v Latgale, film sám vypráví, občas hovoří latgalsky, prokládá vyprávění srdečnými vtipy, kreslí historické paralely a vyzařuje citové vzrušení. Ve filmu se objevují dirigenti Terēze Broka a Gunārs Ordelovskis, kněz Aleksandrs Madelāns, skladatel Raimonds Pauls a politik Anatolijs Gorbunovs, kterého Streičs nazývá prezidentem Lotyšska, protože byl prvním vůdcem obnoveného státu. Emocionálním vrcholem filmu je píseň Daugav's abas malas (Oba břehy Daugavy) skladatele Jānise Norvilise s Rainisovými slovy „... Latgale je naše!“