Otcovství

Pokud by přede mnou někdo Otcovství nazval filmem 'hezkým', asi bych mu vůbec nic nenamítal. Noří se do silného námětu, příliš netlačí na pilu ohledně sentimentu a říká nám, že péče o vlastní dítě je nejen dřinou, ale rovněž nenahraditelným lékem na bolavou duši. Škoda jen, že občas hledá svou žánrovou tvář, moc si neví rady s vedlejšími postavami, jejichž linie jsou šablonovité a rutinní, a že se do onoho námětu noří jen potud, kam to dovolí univerzálnost konzumního internetového publika - a to není výtka k Netflixu, který nedávno uvedl třeba artové Střípky ženy, pojednávající o psychickém trápení ženy po potratu. Otcovství chce být lehce srozumitelné a vstřebatelné, čímž nevyhnutelně oslabuje účinek svého 'hezkého' sdělení.