Zajímavosti 4
- Film nabízí interní vtip ve scéně, kdy Ginés mluví o knize, na které pracuje, a vyjde najevo, že má dlouhý název. S Encarnou diskutovali o nižší komerční atraktivitě uměleckého projektu s dlouhým názvem a vtip spočívá v tom, že původní název filmu zněl "Móstoles no es lo que parece o la importancia de llamarse Encarna", ale byl změněn několik měsíců před premiérou.
- Pro scénu, kdy má Victoria Abril na sobě košili Chanel, jakou nosí ve filmu Tacones lejanos (1991), zavolala herečka Pedru Almodgívarovi, aby zjistila, co si o tom myslí, protože se obávala, že se mu to nebude líbit a scéna bude muset být později vypuštěna. K Abrilinu překvapení jí Almodóvar za gesto poděkoval, ale řekl jí, že to není nutné.
- Postava Victorie Abril byla původně napsána jako Američanka jménem Meredith, ale herečka řekla režisérovi Vicente Villanuevovi, že by ji nikdo jako Američanku nesežral, a tak Villanueva po chvíli přemýšlení nabídl Abril, aby hrála vyšinutou verzi sebe sama.
- Na začátku filmu, který se odehrává na Silvestra roku 1985, je vidět dítě Encarna a její matka a tety sledují televizní pořad. Tato show je skutečná a byla součástí televizního speciálu vysílaného tehdejší TVE-1 (skutečná "La 1", v té době jediný televizní kanál ve Španělsku společně s TVE-2, skutečná "La 2"), který předvedlo humoristické duo Martes y Trece ve složení Josema Yuste a Millán Salcedo. Skeč je parodií na rozhlasový pořad neuvěřitelně populární v oněch letech s názvem "Encarna de noche" (Encarna v noci), který vytvořila a uváděla novinářka Encarna Sánchez a v němž hovořila s obyčejnými lidmi, kteří volali Encarně, aby jí vyprávěli své příběhy a problémy a hledali řešení. Skeč měl podle odhadů sledovanost asi 35 000 000 lidí, čímž se stal jedním z nejoblíbenějších v celé historii španělské televize.