
hroubek
14 810 bodů •
10
S01 - Pecka. Když jsem viděl trailer, tak jsem se začal těšit, jelikož se tvůrci chlubili nápisem od tvůrců filmu Věčný svit neposkvrněné mysli, který já miluji, takže tady nebylo o čem. Chvilku mě trvalo, než jsem si zvykl na stylizaci a styl jakým tvůrci budou vyprávět svůj příběh. A to z jednoho prostého důvodu. Tvůrci si rádi hrají. A to ať už jde o Davea Holsteina nebo Michela Gondryho. Na tvůrcích a režisérech je vidět, že je práce baví, rádi přijímají výzvy a baví se řemesle(viz, kreativní titulky ke každému dílu, scéna natočená na jeden záběr, jejíž natáčení se objevilo na internetu, nebo prosté hraní si se střihem a kompozicí, či přidají nějaké šílenosti nebo něco trochu úchylného). A je toho spoustu a strhává to dost pozornosti, ale nikdy to neodvádí pozornost od toho hlavního, a to je příběh. Příběh o zlomeném člověku, který den co den rozdává radost jiným, a sám jí neumí v sobě najít, člověku který hledá vykoupení, odpuštění a řešení svého problému, jenž řešení nemá. A je to skvěle natočené. Emoce z toho sálají na míle daleko, slzy tečou po tváři, protože to co vidíme je neuvěřitelně silné, upřímné a opravdové(důkazem je celá scéna u stolu v sedmém díle,která je pro mě jeden z vrcholů seriálu). Platí to o skvěle napsaných postavách, a i o hercích co dané postavy hrají. Jim Carrey podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a je skvělý. Catherine Keener má velmi dobrou roli a krásně jí zahraje. Hodně mě sedl Frank Langella, protože svou postavu zahrál parádně. Velmi dobrý je Cole Allen v dvojroli. A v neposlední řadě je potřeba zmínit Ginger Gonzaga, jelikož ona je hlavním spouštěčem emocí. Jediné co mě mrzelo, že Judy Greer nemá tolik prostoru, protože jsem se na ní dost těšil. Seriál má spoustu zajímavých a silných momentů, ale taky dokáže být místy dost šílený a ujetý, a je mi jasné, že tahle kombinace všem nesedne. Ale těm co sedne, tak ty na oplatku dostanou jeden z nejlepších seriálů roku. S02 - Na druhou řadu tohoto seriálu jsem se moc těšil, protože se mě první dost líbila. O to více mě naštvalo, že jí posunuly o pár měsíců. Teď už jí ale mám za sebou, a opět mohu napsat, že jsem spokojený, ale bez chybné to nebylo. S tímto seriálem je to těžké. Je hodně svůj. Má to své specifické vyprávění, humor a na některé věci si jako diváci musíme počkat. Rozhodně to není divácky vděčný humor, ale pokud vám to sedne, tak dostane něco úžasného. Seriál výborně umí vytvářet dojemné scény, umí hrát nenuceně na city, a to se postavám občas děje je emocionálně silné, že to prožíváte s nimi. Pro mě osobně byly poslední tři díly velká emocionální jízda, kdy jsem držel slzy na krajíčku. Po řemeslné stránce je to znovu hravé, od úvodních titulků, přes maňáskovou epizodu po různé vizuální nápady. Herci jsou opět skvělý a je radost sledovat jejich výkony. Druhá řada má pomalejší průběh, nemá tolik strhujících epizod, ale tohle všechno perfektně vynahradí skvělé finále. Pokud vás bavila první řada, tak druhá je jasná volba.










