Střecha bez nebes

Mladý Diego trpí neustálou únavou, která ho postupně ochromuje a zbavuje chuti k jakékoli činnosti. Je bez práce, bez motivace a jeho dny se rozpouštějí v nehybnosti. Matka se ho snaží přimět k jakékoliv aktivitě v domácnosti, aby mu pomohla znovu najít smysl či jej prostě přiměla vstát z postele. Diego hledá pomoc u lékařů, motivačních řečníků i vykládání tarotu, avšak každý pokus o uzdravení naráží na hlubší pocit prázdnoty. Jedinou osobou, s níž komunikuje, je jeho kamarádka Liz – její nespavost a chuť do života jsou protikladem jeho neustálého spánku. Liz se pokouší dokončit svůj umělecký projekt, ale chybí jí sny, které by ji inspirovaly. Vytváří se mezi nimi tiché spojenectví, v němž se střetává vyčerpání s přetlakem energie, nečinnost s tvůrčím pohybem. Jejich rozhovory o paměti a každodennosti se postupně proměňují v kontemplativní studii ztracené životní síly. Film s meditativním rytmem a poetickým obrazem zkoumá stav generace oscilující mezi paralýzou a přebytkem. (MFDF Ji.hlava)