VOD30. 4. 2024
Netflix: Osmička nejlepších květnových novinek. Návrat Bridgertonových, epická sci-fi a animeZajímavosti 24
- Ve filmu se objevuje několik záběrů tanků Mark V (Mark Five) i Mark V* (Mark Five Star). Byly zbarveny do zelena. Ve skutečnosti byly tanky těchto typů natřeny "neutrální hnědou barvou". Viz článek Britského tankového muzea, v němž se uvádí, že. "Vzdávaje se nevyhnutelnému, bylo ke konci roku 1916 nařízeno, aby tanky byly celé natřeny "neutrální hnědou barvou".". Tyto tanky vstoupily do služby v roce 1918 a byly továrně natřeny hnědou barvou.
- Sir Peter Jackson byl poprvé osloven, aby na filmu pracoval v roce 2015.
- J. R. R. Tolkien, autor Hobita a Pána prstenů, se také zúčastnil bitvy na Sommě.
- Tím, že se Peter Jackson rozhodl ztvárnit univerzální zkušenost britských pěšáků na západní frontě, musel ignorovat tři další aspekty války, pro které existuje velké množství filmových materiálů (včetně těch, které restauroval a které jsou součástí filmu o natáčení, jenž následoval po uvedení v kinech). Jednalo se o námořní boje, vynález vzdušných bojů a válečné úsilí doma, kde se do práce zapojily ženy, což přímo vedlo k úspěchu hnutí za volební právo žen prostřednictvím zákonů přijatých v letech 1918 a 1928.
- Ne všechny záběry z bojů, které jsou ve filmu k vidění, byly pořízeny v době bitvy. Během 1. světové války některé bitevní scény vojáci záměrně před kamerou přehrávali (často jen den nebo dva po skutečné bitvě), aby kameramanům umožnili ukázat některé věci zřetelněji, než by jinak mohli získat. Tyto záběry pak byly často sestříhány do dobových kronikářských záznamů pro diváky doma. Peter Jackson použil několik těchto původních převyprávěných scén z kronikářských archivů, protože jsou filmovější a kvalita fotografií je mnohem lepší, než by umožnily skutečné záběry z bojiště,
- Premiéra na Londýnském filmovém festivalu 2018 za přítomnosti prince Williama z Walesu. Ve stejný den byly kopie rozeslány do škol ve Velké Británii.
- Ve válce bojoval i dědeček sira Petera Jacksona.
- V průběhu filmu se objeví několik uměleckých děl Bruce Bairnsfathera. Ten později režíroval jeden z prvních kanadských celovečerních filmů Carry on, Sergeant! (1928).
- Film začíná jako černobílý, ale v zákopech se mění na barevný. Po příjezdu domů se opět vrátí do černobílého režimu.
- Původní záběry byly natočeny v roce 1910, tedy ještě před vynálezem synchronizace zvuku a obrazu. V té době se film posouval vpřed tím, že kameraman otáčel klikou zhruba konstantní rychlostí, zatímco k synchronizaci se zvukem je zapotřebí hodinový strojek nebo elektromotor s konstantní rychlostí. V důsledku toho byl každý jednotlivý zvukový efekt přidán později.
- Na konci natáčení přišel Peter Jackson s nápadem zakončit film písní "Mademoiselle from Armentières" při závěrečných titulcích a natočit novou nahrávku. Nebyl čas letět na Nový Zéland s britskými herci, a tak byli požádáni členové nedaleké britské vysoké komise s patřičným přízvukem, aby přišli do nahrávacího studia a píseň předvedli.
- Název je lehce chybným citátem z básně "For the Fallen" od Laurence Binyona, který napsal "They shall not grow old". Peter Jackson se rozhodl slova seřadit logičtěji, na rozdíl od Binyonovy archaičtější syntaxe.
- Všechny záběry byly původně natočeny černobíle a o sto let později je obarvila produkční společnost Petera Jacksona "Wingnut film". Experimenty s barevnou filmovou fotografií se datují zhruba deset let před začátkem první světové války a je známo, že některé barevné záběry z první světové války byly pořízeny raným procesem zvaným "Kinecolor", ale v tomto filmu nejsou použity.
- Peter Jackson se rozhodl, že v dokumentu představí pouze dobové filmy a umělecká díla z tohoto období a nebude podvádět inscenováním rekonstrukcí. Vzhledem k tomu si nebyl jistý, jak zobrazit intenzivní ruční boje v zákopech, z nichž neexistují žádné záběry. Jackson měl naštěstí k dispozici sbírku seriálového časopisu The War Illustrated s dramatickými perokresbami bojů a tyto ilustrace byly ve filmu použity. Protože tyto náčrtky byly nakresleny během války, Jackson byl rád, že zachoval dobovou autenticitu. Jediným problémem bylo, že obrázky měly propagandistický charakter a zobrazovaly britské vojáky jako statečné a Němce jako zbabělé v boji v rozporu s tím, co říkají svědectví v dokumentu. Kresby musely být oříznuty, aby se vyhnuly obskurnějšímu jingoismu.
- Sir Peter Jackson záměrně vynechal pohledy Francouzů, Kanaďanů, Američanů, Němců, Rusů a dalších účastníků války, a to z důvodu obrovského rozsahu toho, co mohl udělat. Rozhodl se soustředit na britské jednotky s pocitem, že jejich zkušenosti jsou podobné zkušenostem všech ostatních s tím, že vojáky z kterékoli země mohl nahradit a film by byl stejný.
- Sir Peter Jackson se rozhodl nepoužít vyprávění, jak by se u takového dokumentu dalo očekávat. Místo toho chtěl, aby diváci slyšeli hlasy skutečných vojáků, kteří konflikt zažili na vlastní kůži.
- Jako nejnáročnější na vybarvení se ukázala tráva a hlína. Některá skutečná místa byla identifikována a Peter Jackson se tam sám vydal a pořídil tisíce fotografií, které použil jako referenční.
- Hlasy vojáků na restaurovaných záběrech byly doplněny profesionálním odezíráním ze rtů a následně (v zájmu přesnosti) najatými hlasovými herci ze stejné oblasti Velké Británie, odkud vojáci pocházeli. Jeden kousek záběru, který byl často používán v předchozích dokumentech, důstojník čtoucí prohlášení svým vojákům, se této metodě nepodřídil (pravděpodobně kvůli důstojníkovu kníru), ale Peter Jackson dokázal najít text kandidátského prohlášení v archivu příslušného pluku. Sám jej nahrál v různých rychlostech a ukázalo se, že odpovídá záznamu.
- Když byl Peter Jackson osloven, aby tento film natočil, byl mu umožněn neomezený přístup do filmových archivů IWM, a protože se jednalo o koprodukci s BBC, byl mu umožněn i přístup do jejich filmové a televizní knihovny. Bylo mu řečeno, že si s projektem může dělat, co chce, pokud to bude uctivé a zajímavé. Kromě působivého počítačem rozšířeného kolorování černobílého filmu (které by podle Jacksona bylo ještě lepší, kdyby mu bylo poskytnuto více času) bylo jednou z věcí, které chtěl vyřešit, aby se film přehrával normální rychlostí, aby viděná akce vypadala normálně a ne trhaně a trhavě. Toho bylo dosaženo i díky sofistikovanému počítačovému algoritmu, který i Jacksona překvapil tím, jak dobře odvedl svou práci při skenování filmu.
- Záměrně jsme se rozhodli neidentifikovat vojáky ani místa bojů, protože by to film zapletlo do příliš mnoha faktů a zpomalilo by ho to. Místo toho bylo cílem natočit film o zkušenostech vojáka.
- Sir Peter Jackson za film nedostal žádný honorář, protože film natočil jako věnování svému pradědečkovi, který bojoval v 1. světové válce, a původně měl také zájem natočit film s doslova sto let starými záběry.
- Peter Jackson považuje tento film za svůj nejosobnější, což je dáno jeho celoživotní fascinací první světovou válkou a ohlasem, který v něm vyvolal jeho dědeček, jenž zemřel ještě před jeho narozením na následky válečných zranění. Jeho zájem o toto téma byl tak velký, že již při zahájení natáčení dokumentu měl uloženou rozsáhlou osobní sbírku uniforem a zbraní z 1. světové války, kterou použil jako referenční materiál.
- Štáb prozkoumal více než 600 hodin rozhovorů s více než 200 vojáky a 100 hodin původního filmového materiálu. Peter Jackson tvrdil, že jen prověřováním materiálu strávili celý rok.
- Velká část záznamů nebyla nikdy viděna, protože dlouhá léta ležela v trezorech londýnského Imperiálního válečného muzea.
