Za rozhodující kouzlo totiž Coco vděčí Mexiku s jeho záhrobními mýty, podobně poetickými jako ty japonské v též animovaném filmu Kubo a kouzelný meč. Teskný proces od zapomínání k vytrácení podobně jako vyznání mrtvého živému „Doufám, že brzo umřeš, abychom se zas viděli“ utvářejí pohádkovou naději, s níž se hned žije lépe.
Co se mi na filmu líbilo? Vizuál. Město mrtvých mělo údajně předobraz v mexickém městě Guanajuato, které svou barevností a skladbou trochu připomíná. Ale mně to připadalo ještě jako kdyby se město mrtvých vykřesalo ze zkřížení Města tisíce planet z Valeriana s městem Ásgard a planetou Sakaar z Thora. Úchvatné.
Coco je korunován docela originálním poselstvím. Jednak o důležitosti rodiny a naplnění vlastního snu (to není tolik originální), ale také o tom, že smrt nemusí být smutná, a na mrtvé se nemusí vzpomínat se slzami v očích. Což je fajn a možná u dětského filmu i docela odvážné.
Nechybí mu humor, silná myšlenka ani výborné technické zpracování, originální námět ani do detailu propracované provedení. Velmi snadno malé i velké diváky vtáhne do děje a oni během chvilky splynou s veselým a hudbou protkaným mexickým městečkem. Co se právě hudby týče, tematickou píseň Nezapomeň na mě pro Coco složili Kristen Anderson-Lopez a Robert Lopez, kteří složili mimo jiné hudbu k dnes už světově proslulému animovanému filmu Ledové království.
Mimořádně povedený rodinný animák s přesahem, který roky dozadu nemá obdoby. Nádherná vizuální podívaná plná skvělých nápadů. Dojetí, které se dostaví samo a nikdo ho násilně neždíme. Pixarovka jak se patří!
Tvůrcům se podařilo nenásilně a zábavně postihnout spirituální rozměr mexické folklorní tradice uctívání předků. V dobrodružném příběhu, v němž hrají roli úklady a dokonce i zákeřná vražda, nakládají s tématem smrti a jejího mysteria velmi vkusně. To samé platí o zasazení do mexického prostředí.
Kromě toho však s Miguelem zažijete napínavý příběh ve vizuálně poutavém kabátku, který obsahuje hned několik zvratů a překvapivých momentů, což se zase tak často v dnešních animácích nevidí, většinou mívají spíše jednodušší děj, který se odebírá z bodu A přímo a bez překážek do bodu B. Proto je velice pravděpodobné, že bude bavit i dospělé diváky.
Určite príďte, lebo Coco dokáže baviť grandióznymi scénami, nechýba šikovne vložená pieseň (inak ladená ako v klasických Disneyho muzikáloch), je tu napätie i prekvapenie a v záverečnej tretine nastúpi séria dojímavých momentov. Sú tu ušľachtilé témy a nezdôrazní sa žiadna individualita hrdinu v štýle "Ty to dokážeš", ale vynárajú sa cnostné myšlienky o rodine.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.
