Dziedot dzimu

20. lotyšský festival písní a tanců byl prvním, na kterém se v nezávislém Lotyšsku sešli krajané ze všech koutů světa – včetně těch, kteří odešli do exilu na Západ, i těch, kteří byli násilně deportováni na Sibiř. Režisérka Dzintra Geka dává dohromady i ty, kteří se nemohli vrátit do své vlasti – záběry pro film byly pořízeny ve Švédsku, na 6. Evropském lotyšském festivalu písní v Norrköpingu, kde lotyšská ministryně spravedlnosti Laila Freivalde, která má lotyšský původ, pochoduje po boku svých krajanů, a na Sibiři, ve vesnici Lejas Bulāna, kde lotyšské ženy zpívají „...protože tohle je Lotyšsko, tohle je Bulāna...“. Starší generace kanadských Lotyšů také tančí na festivalu s taneční skupinou Dardedze z Toronta, zatímco Mārtiņš Brauns připravuje pro sbor svou píseň „Saule, Pērkons, Daugava“ (Slunce, Hrom, Daugava).