Ιφιγένεια: Όχι πια δάκρυα

V případě Ifigenie obětuje dívka část nebo dokonce celé své ego, aby se stala členkou nového společenského souboru, konkrétně souboru svého budoucího manžela. Film je inspirován divadlem absurdna, především divadelními texty Ionesca a Pintera, ale také původním mýtem o Ifigenii, který symbolizuje oběť.