Od dob filmu Páni kluci tu snad nebyl dětský příběh s nadgeneračním přesahem, který by spojoval tolik hravosti, vtipu, dobrodružství a tajemství, aniž by zároveň strkal lidstvu pod nos zásadní sdělení. Bohužel metoda se časem stává trochu jednotvárnou, zdržují i některé rekapitulace a doslovnosti.
Komentáře a recenze 105
Pojedeme k moři je opravdu zajímavý kousek. Bystrý, pohotový, plný životných pravd i vzpomínek. Je nasládlý létem, chutí zmrzliny a modřinami z fotbalu. Jiří Mádl rozumně točil o tom, co je mu blízké a nejenže věděl, co chce říct, ale on to i říct dokázal.
Není to ovšem kýč jako Vejdělkovy Něžné vlny, i když na jeden záběr se zapadajícím sluncem nad mořským obzorem dojde. Je ovšem rozdíl mezi sentimentem a pečlivě budovanou katarzí a Mádl graduje emociálně silné momenty s lehkostí zkušeného rutinéra. Vyhýbá se doslovnosti jako třeba ve scéně pohřbu, v níž mimochodem umlčí cynika skrytého v autorovi této recenze neironickou citací tvorby bratrů Nedvědů.
Překvapení první: oním držitelem pochodně se stal herec Jiří Mádl, který se debutem Pojedeme k moři stává Panem Režisérem Mádlem. Překvapení druhé: celá tahle legrace stála přibližně 12 milionů korun, což výsměšně staví na hlavu monology konkurenčních producentů, za kolik se dá v Česku natočit slušný film.
Mádlovi se podařilo natočit sympatický, kvalitní film, který se vyvaroval trapných nebo strojených scén, a tak překvapí každého, kdo ho má zaškatulkovaného jako teenagerského herce.
Jiří Mádl vkročil do vôd filmovej réžie tou správnou nohou. Zároveň dal impulz k zmene a predovšetkým ukázal, že to ide aj inak – nenáročne, bez vysokých nákladov a pritom inovatívne. Otázkou zostáva, či sa mu podarí pretaviť to, čo niektorí vnímajú ako šťastie začiatočníka aj do úspešnej kariéry filmového tvorcu. Ale ako sám povedal, vrátiť sa pred kameru bude po tejto skúsenosti ťažké.
Pojedeme k moři naštěstí netrpí neduhy, které jsou pro mladé režiséry skoro typické. Jde o výborně natočený snímek dospělý tématem, který neztratil nic z dětské hravosti a lehkosti. Jiřímu Mádlovi se podařilo natočit sympatický a velmi kvalitní film, za který se rozhodně nemusí stydět ani v konkurenci známých českých režisérů.
Ano, Jiří Mádl postupně přejde od spontánní dětské nevinnosti k diskutovaným dospěláckým tématům současnosti, ale závěrečný voiceover/monolog je vypointovaný tak, a to je velmi důležité, že film Pojedeme k moři by se mohl pro děti stát tou správnou inspirací k tomu, aby se sami po vzoru hlavního hrdiny chopily foťáku/kamery a staly se novými potencionálními Formany (a Spielbergy).