Kapitál

To je tak, vykládá tvůrce mezi řádky: všechny banky jsou zlé, ale francouzské měly ještě etiku a sociální cit, kdežto americký kovbojský styl semele bezohledně vše a všechny, i svého pařížského lokaje.

Ideologie snímku není podávána tak, aby se z ní udělalo špatně všem kromě krajní levice, i když ke konci přechází v otevřené poučování, částečně doprovázené francouzským anti-americkým šovinismem. Kapitál dokázal stejně stokrát lépe rozebrat jedno z témat, jehož se loni z druhého konce tak nešťastně chopilo Cosmopolis.

Jeho zájem je jen letmý. Neptá se po příčinách, nehloubá o původu finančnických vlčích smeček a soustředí se jenom na válku, její následky a na oběti. Nepátrá. Není to málo, ale šlo jít i dál.

Film Kapitál sa obstojne púšťa do kontroverzných tém bez príkras, poctivo zobrazuje realitu, avšak v mnohom zostáva povrchným konštatovaním väčšinového názoru, bez výraznejších presahov a ambícií priniesť nový pohľad.