Kvído se narodí předčasně do rodiny, která si žije průměrným životem v době komunismu. Je geniálním dítětem a tak těžko navazuje mezilidské vztahy. Jeho otec je obviněn z podpory českého disidenta a po výsleších na státní policii podlehne paranoickým bludům. Pro jistotu si začne vyrábět rakev. Jeho žena mu chce pomoci a tak donutí Kvída, aby své přítelkyni udělal dítě, aby měl nějaké rozptýlení. Naštěstí přijde rok 1989, doba se změní a jemu se uleví.
“No nestačím se divit, to dělám. A co jsem dělala? No děti jsem dělala. Nedělala jsem jazyky. Kdybych dělala jazyky, neseděla bych tady jako kráva” Poetický podaný film, který nenabízí ani tak originální příběh za totáče, jako spíš opravdu skvělé herecké výkony a to především Šafránková a Vetchý. Legendární hlášky tady lítají jedna za druhou a je příjemné se podívat na něco tak oddechového.
