-
45%
-
85%
Jeden z nejzdařilejších režijních počinů Vladimíra Morávka (včetně divadelních). Šťastné spojení Budaře jako herce a scénáristy a Morávka jako režiséra, vtipné dialogy, povedený casting hereckých typů (Hloužková, Tomicová, Peková, Loubalová, Liška, Daniel, Pechlát). Přesvědčivá ústřední dvojice (Budař i Holánová jako retardi si to vychutnali), vynikající Jaroslava Pokorná a Miroslav Donutil (taky ho moc nemusím, ale tentokrát nemá chybu).
Překonané klišé, že humor zabíjí erotiku - tady byl humor ku prospěchu věci. Dá se vidět i po dvanácti letech; jenom ten soundtrack mohl být bohatší - z desky Uletěl orlovi se dalo vybrat víc kousků. -
55%
-
90%
Dlouho jsem se filmu vyhýbala. Ačkoliv jsem Brnem vychovaná, nějak se mi nechtělo koukat na černobílý film o nudě... Dnes jsem k ránu nemohla spát, tak jsem jej pustila z Datoidu... a po krátkém skeptickém sledování jsem se začala usmívat. Mám ráda děj poskládaný z jednotlivých linek, které se na závěr různě protínají a spojují. Potěšila mě důvěrně známá místa, pobavily jednotlivé sexuální akty. Jo, toto je film, ke kterému se ráda vrátím.
(15.9.2020) -
100%
Shodou okolností jsem tento film viděl následující den po Americké kráse a klidně řeknu, že je to taková její česká varianta. Také jsem zavzpomínal na Formanovy filmy ze 60. let. Ale srovnání není dojem. Každý máme v hlavě svého magora a Nuda je o některých z nich. Vyniká samozřejmě pan Budař. Jeho retarďáček je prostě doknalý ve všech směrech a věřím, že si tímto charakterem vytvořil nálepku, která ho bude bohužel provázet už navždy. A i když hudba, kterou k filmu napsal, taková pecka není, rozhodně se hodí a sedí. Z ostatních herců nevyčnívá nikdo, protože jsou opět všichni sqělí. A pokaždé, když si vzpomenu (nebo uslyším) na větu "Mirku, křič", roztřese se mi bránice, ať chcu nebo nechcu. A tak to má být.
-
50%
-
50%
-
80%
-
90%