Adieu Vénus

Krása, panenská Afrodita-Venuše, ideál ženy, je podpírána, aby se mohla vrátit tam, odkud přišla, ke svému původu, čistá, před Akropoli, poté co se vydala špatnou cestou přes Benátky a byla svedena – jak tragicky odhaluje dítě (syn komu a odkud?), které jí dala Matka, takové opuštění je jí dáno – mužem s mnoha tvářemi, evokujícím neantagonistického Oidipa-křesťana, odpůrce, zápasníka se světem, jehož podporuje Epigon, oba v největším nebezpečí.