Exemplary Behaviour

Audrius Mickevičius začíná svůj film strašlivě znetvořenou tváří svého zavražděného bratra. Film je téměř meditací o otázce, zda lze konečný čin, jako je vražda, odčinit v časovém uspořádání – a zda plynutí času umožňuje rodině oběti odpustit. Mickevičius využívá příkladu dvou doživotně odsouzených (jeden se ožení a chce mít děti, druhý vkládá veškerou svou vášeň do myšlenky řemeslné zručnosti) a filozofa s vězeňskou zkušeností, aby tento zvláštní stav života v limbu učinil srozumitelným.