Z americké indie scény přichází nečekaný komediální hit, který je navzdory černobílé kameře jedním z nejbarevnějších, nejnápaditějších a nejkreativnějších počinů za hodně dlouhou dobu. Za zhruba 150 tisíc dolarů se podařilo stvořit budoucí kultovku, o čemž svědčí i mnohá ocenění z menších festivalů. Tomuhle gejzíru nespoutané kreativity navíc kino sluší nejen díky hlubšího ponoření do nádherně zasněženého Wisconsinu, ale i v zájmu skutečně smysluplně sdíleného zážitku.
Jean Kayak uvízl v severoamerické divočině a musí se naučit postarat se o sebe. A i když se časem promění v odvážného zálesáka, ulovit stovky bobrů, aby mohl koupit prstýnek své milované, nebude jen tak. Zběsilá černobílá groteska kombinuje klasické němé filmy Charlieho Chaplina a dalších legend s poetikou animáků Looney Tunes, vizuálním stylem Karla Zemana a intenzivní akcí Wallace a Gromita. Něco jako Stovky bobrů jste nejspíš ještě nikdy neviděli. A rozhodně byste měli.
Už Harold Lloyd a Tex Avery věděli, že nemůžou natočit stominutový film, ve kterém by byla jenom non-stop grotesková akce. Mezi tou akcí musí být ještě něco, co ji nějakým způsobem spojuje a dává jí smysl (přičemž slovo "smysl" může mít spoustu různých významů). Mike Cheslik to odvážně zkusil (beze smyslu) a skoro se mu to podařilo. Jsem rád, že jsem to viděl, ale od poloviny filmu jsem se nudil (ano, i při tom "šíleném" závěru).
