Karel Vachek konečně pojmenoval svoji metodu a způsob myšlení. Po předcházejících dvou rozpačitých filmech natočil jedno ze svých nejlepších románově pojatých děl. První hodinou je opět potřeba se trochu proukousávat, pak snímek ale nabere ohromný spád a kromě toho, že je filosoficky inspirativní, je i naprosto nefalšovaně zábavný a dokonce i divácky přístupný. (Mimochodem, oficiální text distributora se s výslednou podobou filmu hodně míjí.)
