Name: Vítejte v KLDR!
Released: 2009
Duration: 76 min
Rating: 66

1. Do KLDR je zakázáno dovážet mobilní telefony, teleobjektivy větší než 150 mm a videokamery. 2. Fotografování z vlaku či autobusu je striktně zakázáno. 3. Není možné se samostatně vzdálit od skupiny. 4. Hotelové pokoje mohou být odposlouchávány. Tolik příkazy korejských úřadů pro turisty, kteří se odhodlají cestovat do této hluboce izolované totalitní země. Korejci ovšem od počátku věděli, že s tímto běžným turistickým zájezdem cestuje i režisérka Linda Jablonská. Co všechno jí ukáží? Co všechno jí dovolí natočit? Ale hlavně, jak se budou během této exkurze do stalinistického skanzenu chovat Češi, kteří si sami velmi dobře pamatujím, jak funguje a chutná komunistický režim?

Herci a tvůrci 26

Režie:

Linda Kallistová Jablonská

Scénář:

Linda Kallistová Jablonská

Hudba:

Tomáš UhlíkOto Humpl

Uživatelské recenze k filmu Vítejte v KLDR! 8

liborek_

7 394 bodů 17. 10. 2009

Film o KLDR, ale možná z ještě větší části film o české formě fenoménu zvaném turismus... A obě (nevím, jestli opravdu takhle zamýšlená) témata jsou v těch šestasedmdesáti minutách provázána opravdu obdivuhodně. Na jedné straně je orwellovský režim, který provází hrstku středoevropanů po precizně vylajnovaných cestičkách a tiše přitom začleňuje své hosty do vlastní propagandy, na druhé straně jsou turisti, kteří z velké části mají nulové (nebo minimální) povědomí o tom, kam vlastně přijeli, zásobeni jsou litry slivovice, jíž se neustále nalívají, hrdě se vyznávají z toho, jak se jim podařilo propašovat teleobjektiv, fotí pupkem o sto šest a na kameru bezostyšně vyslovují povrchní "moudra", dávajíce tak najevo svoji myšlenkovou omezenost. Při sledování tohoto dokumentu mi hlavou probíhala replika Rudolfa Hrušínského z Vesničky: "Lidi nevěděj, co s penězma. On má barák, televizor, auťák... Tak si říká: Co ještě nemám? Hrobku... " Mně prostě důvod, že "málokerej Moravák může říct, že byl v Severní Koreji," připadá hrozně stupidní... Ono se ale dnes hlavně hraje na zážitky, takže věřím tomu, že v hospodě u piva pak budou někteří z účastníků zájezdu za nepřekonatelné hvězdy. Jako dokument je to ale vlastně čistá a bezchybná práce: Kamera zabírá bizarní monumenty kimirsenovského dědictví a současně "diegetické" komentáře turistů. Autorka vlastní komentář dodávat nemusí, svůj vlastní názor si udělá divák sám.

Petroff

5 644 bodů 1. 7. 2009

O češích v KLDR, nikoli o KLDR jako takové...

jaro.mir.mara

4 542 bodů 6. 6. 2009

Nevim, jeslti znáte tu pohádku, ve které se jeden robot snaží, seč může, býti člověkem.Navlíká se do různých lidmi vytvořených věcí, napodobuje chováním svého okolí a dalšími různými způsoby se pokouší všechny přesvědčit o tom, že robotem není. Nejvíc pak možná sebe.. všechny to ale bije do očí.. hrnec prostě na hlavu nepatří, kovové piliny nejsou chipsy, člověk z přítomnosti se nechová jako kapitán vesmírné lodi a navíc je dost často pod parukou z mopu vidět centrální panel na zátylku... A proto jediný, kdo jeho snu uvěří, je on sám.. Je to fraška.. za hranicemi turista spadne do králičí nory a lidskost se vytrácí.. postavme kulisy, natáhněme pružinku hodinových strojků a ukažme těm zápaďákům, jak zoufale se snažíme přesvědčit o opaku. Šedá.. to je Severní Korea. To je její barva. Země duchů, monumentálně se rozpadající a s depresivní úchylností schovávající se před realitou.. Ty kulisy stavěli moc dlouho. Těžko se jim samotným pak poznává co kulisa je a co ne. Jak malomocní, ztrácející zájem schovávat své zhnisané rány, jak feťáci s posledními náznaky studu z injekční stříkačky vykukující zpod novin. Běhá mi z té karikatury života mráz po zádech...