Recenze filmu Ženy v pokušení

Pro příjemný zážitek potřebují Ženy v pokušení od diváka jedinou věc. Aby si ujasnil, že jde na romantickou komedii, a zpětně pak neplakal, že jeho rozervaná duše intelektuála zůstala neukojena.O všechno ostatní už se postará film sám. Na nic si nehraje, nic nepředstírá, nikam neuhýbá. Drží se daného žánru čistě, důsledně, a podobá-li se volbou středostavovských hrdinů loňskému hitu kin Líbáš jako Bůh, pak dialogy má nesrovnatelně vtipnější, zápletku vydatnější a herectví bez umělé přepjatosti.

Největším nepřítelem ženy je její mozek a nejlepší kamarádkou její frnda! Smyslně poživačná Eliška Balzerová roztáčí v romantické megarošádě Jiřího Vejdělka obří milostný vír, který by v normálním životě nejspíš rozséval jen zkázu a spoušť, na plátně si ale stůj co stůj razí cestu k happy endu.

Po dlhej dobe opäť česka kinematografia prekvapila. Pelíšky sa sťahujú do súčastnosti a hlášky “moderného” človeka sú zábava samá o sebe. Myšlienkovo veľmi kvalitne rozpracovaný film, ktorý ponúka varianty, možnosti a každému ponúka to, čo potrebuje.

I já sám jsem „v pokušení“ označit tento film za nejlepší českou komedii minimálně od Hřebejkova U mě dobrý. Sice si v něm každý najde něco, co mu nesedne (až příliš často se opakující motiv nevěry), co ho nepobaví, nebo nějakou jinou drobnou chybičku, ovšem celkově se Ženy v pokušení řadí v rámci českých filmů k těm nadprůměrným.

Vejdělek stvořil vtipnou, jiskrnou a svěží hořkou komedii pro masy a nemá tedy smysl ve filmu hledat hlubokomyslná životní moudra, která v něm nejsou a ani by být neměla.

V adekvátne odľahčených Ženách v pokušení Vejdělek celebruje ženskosť vo všetkých jej podobách i vekových kategóriách. České náprotivky manhattanských dračíc bojujú o mužov so svojimi typickými zbraňami – nekonformnosť, vysoké podpädky, liftingové „doplnky“, nápadný outfit, sympatická detinská nerozhodnosť.

Mezi největší problémy filmu tak nakonec patří především natahovaný konec a odbyté mužské postavy. Ne že by nebylo jasné, proč jsou tu pánové v pozadí a proč mají naplňovat co nejvíc stereotypů, když ale třeba Jiří Macháček ve dvou třetinách filmu zmizí z plátna a už se nevrátí, scénáři to k dobru určitě nepřičtete.

Nehodlám prozrazovat zdaleka všechno, ale v jednom si nemohu pomoci – představa, že hezká, chytrá a veskrze příjemná žena vezme za vděk mužem, kterého jí přebrala a „obnosila“ vlastní matka, je z říše hodně podivné fantazie…