1000-nen kizami no hidokei

Film sestavuje záběry pořízené produkcí Ogawa během více než deseti let poté, co se kolektiv přestěhoval do vesnice Magino. Jedinečné pro tento film jsou fiktivní rekonstrukce historie vesnice v sekcích nazvaných "Příběh bohyně Horikiri" a "Původ svatyně Itsutsudomoe". Ogawa kombinuje všechny techniky, které byly vyvinuty v jeho předchozích filmech, aby současně vyjádřil více vrstev času – dočasnost pěstování rýže a lidského života, osobní životní příběhy, historii vesnice, čas bohů a nový čas vytvořený divadelní rekonstrukcí – a sjednocuje je do jednoho celku. Tváře vesničanů z Magina se objevují v mnoha rolích přesahujících čas a prostor – někdy jako jednotlivci, někdy jako lidé, kteří nesou historii vesnice ve svých vzpomínkách, někdy jako vypravěči recitující mýty, a dokonce i jako členové davu ve fiktivních sekvencích.