

Během krátkého pobytu ve Florencii je Camille přesvědčena, že se stala obětí obrovské povodně. Je urgentně převezena do psychiatrické léčebny, kde jí diagnostikují Stendhalův syndrom: dočasnou psychickou poruchu, která postihuje turisty přecitlivělé na krásu uměleckých děl. Tato porucha, považovaná za neškodnou, nedělá zdravotnickému personálu starosti a doporučí její návrat do vlasti. Doma se musí Camille vyrovnat s tragédií, před kterou chtěla utéct: její matka zmizela těsně před jejím odjezdem. Camille je přesvědčena, že se musí pohnout dál, aby si zachovala duševní zdraví, a rozhodne se smířit se s tím, že se její matka už nikdy nevrátí. Když ale odjede do Matane, posledního místa, kde byla její matka viděna živá, narazí na řadu stop, které ji vrhnou do emocionální horské dráhy.