Vlk

Proslulý mytologický kříženec člověka s vlkem útočí ze zamlžených vřesovišť kinematografie od třicátých let, kdy studio Universal zhmotňovalo svůj katalog monster také Vlkodlakem v Londýně (Werewolf of London). Posledním velkým pokusem o mainstreamové probuzení zvířete, které nad člověkem přebírá kontrolu pod vlivem úplňku, byl roku 2010 Vlkodlak (The Wolfman) s Beniciem Del Torem a Anthonym Hopkinsem. Předražený a v průběhu přetáčený film však zaznamenal finanční průšvih a hororové studio Blumhouse se nyní pokusí vrátit lykantropy mezi populární filmové postavy s protřelým režisérem méně nákladných hitů Leighem Whannellem (Upgrade, Neviditelný).

Na Netflixu je momentálně k vidění norský horor Vlk Viking, jenž pojednává o prastaré vlkodlačí legendě, která procitá v okolí zapadlého městečka uprostřed lesů. Pokud jste viděli jakýkoli vlkodlačí a obecně zvířecí horor, nečeká vás žádné výrazné překvapení. Přesto se jedná o solidní příspěvek do daného subžánru, který nic nedělá vyloženě špatně.

Ty nejlepší či nejzábavnější herecké výkony se často urodí v rolích, které zcela popírají dosavadní status a typologii daného herce. Důkazem budiž následujících dvacet případů, kdy herec či herečka ve filmu nebývale zaváleli, přestože museli předvést docela jiný výkon, než na jaký byli dosud zvyklí.

Populárních "filmových míst" existuje celá řada, asi žádný dům však opakovaně nepřitahuje filmaře tolik jako Bradbury Building v losangeleské čtvrti Downtown.

Ti West nemusí být nejběžnější jméno, ale do paměti se již vrývá. West se dostal do centra pozornosti v roce 2009 s kritikou vychvalovaným Domem ďábla a to samé se mu povedlo letos s filmem The Innkeepers.

Od remaku Vlkodlaka Joe Johnstona si studio Universal slibovalo hodně. Jenže z plánovaného počátku nové hororové éry se stala produkční noční můra