Endgame by Samuel Beckett

Uvedení Beckettovy hry 'Konec hry', ve které se nic neděje, alespoň ne tak jako v Beckettově první hře 'Čekání na Godota', kde se nic neděje hned dvakrát. Nejedná se o hru o šachách, alespoň ne doslovně, ale vystupuje v ní roztomilý, i když mrzutý stařík v popelnici. Obecně je považována za Beckettovu nejdepresivnější hru – po její anglické premiéře v Royal Court v roce 1957 Olivier Todd z TLS vtipkoval, že díky ní vypadá Čekání na Godota jako „veselá opereta“. Sám Beckett ji však označil za „nejoblíbenější ze svých her“. Ačkoli byl program odvysílán až v roce 1991, byl nahrán v roce 1989 před Beckettovou smrtí a měl jeho požehnání. Tato inscenace je obzvláště pozoruhodná, protože se jedná o první celovečerní televizní provedení hry.