Mého snu čert

Intimní horor s nadějí. Dekonstruktivní cesta z ega a temná parodie "uměleckého" filmu. Zpočátku nikam nevedoucí snaha mladého režiséra vypořádat se s traumatem snové "Trilogie blbosti" se před závěrem obrací o více než 100 temných stupňů a nabírá směr ven. Cestu ale ztěžuje příliš hloupý vypravěč. Příběh "mladého režiséra" a jeho "alter ega", kteří se bojí v bytě tří strašidelných snů, je doplněn dvěma symbolickými rovinami: tu první reprezentuje motiv stoupající vodní hladiny a klesajícího Titaniku, druhou tvoří rozprava o "třech úrovních cesty" - 1. při zemi, 2. nad zemí, 3. ve výši člověka. Vše je napadeno komentářem, který využívá principu stylu "Přerov", vyvinutého pro Dekadentní divadlo Beruška, tedy rozpad vyprávění na jednotlivé neustále reflektované složky "uměleckého díla" a parodie metaforických principů.