Te o kaku kodomotachi

Děti, které kreslí, zkoumají jemnou souhru mezi školáky v hodině výtvarné výchovy. Neustále staví do kontrastu černobílé portréty dětí s lyrickými barevnými pasážemi, které zkoumají jejich nápadité a expresivní malby. Hani experimentuje s barvou jako s intimním vyjádřením vnitřního světa dětí a jako s nástrojem pro hlubší psychologické zkoumání. Kamera volně putuje po kresbách, "vyjímá je z rámu" a zapojuje umělecká díla způsobem připomínajícím Alaina Resnaise.