Smrt mého sedmiletého bratra, když mi bylo devět, zůstává bolestnou a pronásledující vzpomínkou. Moji rodiče se nedokázali vyrovnat se ztrátou svého dítěte a celá rodina zažívala nepopsatelnou bolest. Film *Fantomová končetina* používá tento osobní příběh jako výchozí bod. Ať už se jedná o ztrátu způsobenou smrtí nebo rozvodem, fáze truchlení jsou stejné. Jedinci často procházejí popíráním, hněvem, smlouváním, depresí a nakonec i určitým druhem přijetí, aby se uzdravili. Film je volně strukturován podle těchto fází. V tomto poetickém dokumentu jsou proloženy rozhovory s majitelem hřbitova, pacientem s fantomovou končetinou a autorem knihy o důkazech života po smrti. *Fantomová končetina* divákům připomíná, že ačkoli je zármutek bolestivý a izolující, je pro každého z nás připomínkou toho, že život je pomíjivý.
Herci a tvůrci 4
Režie: