Diatomées

Zblízka jednobuněčná, dlouhá a štíhlá rozsivka: objevena v roce 1703 s vynálezem mikroskopu. Pozorujeme je zvětšené 10 000krát: voda je vypuzována skrze kostru, neustále vylučovaný sliz umožňuje klouzání. Jejich energie pochází ze slunečního světla. Dělí se a rozptylují. Vypravěč, hovořící s mladou ženou, říká, že jejich pozůstatky pokrývají třetinu zemského povrchu. Mají využití v ropě, výbušninách a leštidlech. Některé žijí izolovaně, některé v koloniích, jako propracované vějíře. Mohou se pohybovat v shlucích. Mnoho malých živočichů je požírá. Sledujeme, jak po sobě kloužou v dlouhých řetězcích.