Recenze filmu Megamysl

Komentáře a recenze 63

Brenan88

47 374 bodů •7. 3. 2017

7.5

Bombastický animák s parádním soundtrackem. Copak se dá odolat padouchovi s hlasem Willem Ferrella? Animace je bombastická a animák má místy smrtelný smysl pro humor,který si užijí nejen děti,ale i dospělí. Příběhově to není nic nového,ale na 95 minut to bohatě stačí.

Chrustyn

45 693 bodů •25. 4. 2011

6

Nápadem zajímavý animák, který však titulní -opravdu originální- nápad nedokáže utáhnout až do konce a narozdíl od konkurenčního Pixaru je zde minimum dobrých nápadů a i těch vtipů je zde pomálu. Nápadem podobný "Já, padouch" byl o něco zajímavějš a zábavnější.

Pete69

36 098 bodů •21. 8. 2017

7

Dobrý animák o záporákovi, který je v jádru dobrý. Dobrá animace, slušný scénář a zábava rozhodně nechybí. Film pro malé i velké.. zkrátka pro celou rodinu. Jedná se o nenáročný, ale dobrý snímek. Abych mu dal více než 70%, musel by mít něco výjimečného a to za mě nemá .

kunafix

20 062 bodů •30. 10. 2013

4

Tahle megamysl mi psychicky ovlivnila mysl a to tak, že mi ju vykrákala. Dostalo mě zdejší hodnocení 76%, protože mě to moc nebavilo. Jo, mělo to několik dobrejch nápadů a vtipků, ale byly to spíš takovy tuctovky a né nic vyjimečnyho, spiš předvidatelnyho. A předvidatelnej byl aji děj. Jinak zpěvy a tance byly naprosto pokaděny a zarazili mi do hlavy výfuk od kamiona. A co na konci ty 10 minutovy titulky? To to byl fakt tak náročnej film, že se na něm muselo podělat tolik lidí? Mě to teda moc nepřijde a nechápu to, stejně jako ten rozpočet. Postavičky byly všechny nezajimavy a ani mi nebyly moc sympaticky na pohled.

hanys_

18 771 bodů •15. 1. 2011

10

Dost možná nejlepší animák loňského roku, za který se těch 140,-- asi i vyplatí vysolit z peněženky...Za zvuků nadupaného rockového soundtracku dává Megamysl nejen "Padouchovi" neskutečný výprask. 9/10

Spooner

16 091 bodů •20. 4. 2011

6

Ve skrze průměrný animák cílený spíše na mladší diváky, který zachraňuje úvodní 20minutovka a hlavně asi nejgeniálnější písničkový soundtrack, který jsem kdy v animovaném filmu slyšel. Slyšet rockovou pecku Welcome to the jungle na začátku závěrečný bitky bude mít asi vždycky svoje kouzlo.60%

filmfanouch6

15 281 bodů •10. 6. 2016

10

Během prvních let 21. století se v DreamWorks Animation realizovalo hned několik animovaných filmů s parodickým nádechem. Stačí ostatně zmínit jen jméno Shrek, Příběh žraloka byl variací na gangsterky, především první Kung Fu Panda na filmy o kung-fu, Monstra vs. Vetřelci poté odkazují na nejrůznější monster filmy. A pak tu byl Megamysl. V roce 2010 DreamWorks Animation nastartovalo jednu silnou franšízu v podobě Jak vycvičit draka, Shrek: Zvonec a konec byl poté dočasným koncem pro jinou populární franšízu tohoto studia. Megamysl se tak do jisté míry jevil jako černá ovce roku, která navíc dorazila pár měsíců po Já, padouch. Megamysl se ostatně pokračování v podobě seriálu (kterému bude předcházet odpudivě působící celovečerní film) dočká až za týden. Do jisté míry poté za to jistě může fakt, že si Megamysl postupně vydupal kultovní následovnictví. A to naprostým právem. Megamysl Toma McGratha (který Megamysla realizoval mezi druhým a třetím Madagascarem) startuje jako variace na rivalitu Supermana a Lexe Luthora - Kdyby tedy Lex Luthor měl ještě trochu výraznější plešatou hlavu, byl modrý a po vzoru Kal-Ela pocházel z jiného světa. Po vzoru planety Krypton domovský svět Megamysla zaniká, přitom všem Megamysl sice dostane svého věrného Poskoka, zároveň ovšem přeslechne k čemu je dle svého otce vlastně předurčen. Rivalita mezi ním a Metro Manem začíná v podstatě od zániku jejich světů, kdy různé náhody osudu zdánlivě jasně vytesají do kamene, že je údělem Metro Man ochrana města Metro City, Megamyslovi je poté souzeno, aby plnil pozici jeho nepřítele. Metro Man je ostatně ten pohledný hrdina inspirován kromě Supermana mimo jiné také Elvisem Presleym, Megamysl je poté už dle svého vzhledu odsouzen k tomu, aby konal zlo. Vyplatí se ovšem skutečně takhle soudit knihu dle obalu? Megamysl sice startuje jako tuctová variace na superhrdinské příběhy, jakmile ovšem dojde k zásadní porážce Metro Mana, propriety superhrdinského žánru se pořádně začínají ohýbat. Cupitání mezi vzdávání pocty a čistou parodií na superhrdiny je zřejmá (Kosmotáta nevypadá jako Marlon Brando ze Supermana Richarda Donnera pro srandu králíkům), nejdůležitější ovšem je přístup k vyprávění. Jak se zachová záporák, který porážkou svého protivníka přijde zdánlivě o jediný smysl života? Megamysl od dětství tráví čas ve vězení, je souzen za svůj vzhled, očekává se od něj, že budu vždy zlem. Megamysl je v tomto ohledu do velké míry oběť systému, která navíc od malička žije ve stínu jiného návštěvníka z vesmíru. Někoho, kdo je do velké míry stejnou obětí. Napříč Megamyslem se ostatně prolíná motiv volby. Není přitom nutno omílat známé myšlenky o tom, že je nutné k velké moci přistoupit s velkou odpovědností a každé dobro (ying) má své zlo (yang). Jde o to, že si každý může vybrat cestu buďto hrdiny a nebo cestu záporáka, nic není vytesáno do kamene. Původ Megamysla a Metro Mana je paralelou na hned několik protkaných osudů komiksových superhrdinů a jejich úhlavních nepřátel. Je to ovšem pořád do velké míry o rozdílech v zázemích a především o postoji společnosti. Je nepravděpodobné, že se někdo skutečně jako hrdina narodí. Pravděpodobnější je, že si někdo musí status hrdiny vydobýt. Megamysl je horkou sprchu pro všechny, kteří tvrdí, že animované filmy mohou být intelektuálně obohacující pouze pro dětské diváky. Má v sobě totiž tolik chytrých motivů, že by je mu kdejaká moderní supehrdinská záležitost snadno záviděla a Megamysl rozhodně není prvoplánovou záležitostí pro děti, nejen díky várce skutečně seriózních a dospělých témat. Titulní postava je posedlá tím, že představuje zlo pro svého protivníka, jakmile ovšem o něj přijde, všechny ty únosy a destrukce města najednou přestávají dávat smysl. Logickým krokem pro někoho, kdo přišel o smysl života, je najít náhradníka, i když taková tréninková montáž jasně naznačuje, že nešlo o toho nejvypečenějšího kandidáta. Krom výtečné hudební dramaturgie (Michael Jackson AC/DC, Guns N' Roses, Electric Light Orchestra....) je tu navíc hudba dua Hans Zimmer a Lorne Balfe (I'm the Bad Guy!), film obsahuje i spousty zábavných vizuálních gagů, především ovšem skutečně zobrazuje uvědomělý příběh o tom, že konfrontace se zlem může probudit dobro i v někom, kdo svou dobrou stránku dávno zakopal. Šťávu filmu dodává i parádní výběr dabérů (Brad Pitt je jako Metro Man castingová trefa, Jonah Hill se na roli Hala Stewarta výtečně hodí, Will Ferrell do dabingu hlavní role dává veškerou možnou energii....), potěší v něm i výtečně budovaná romance, která v titulním představiteli zla začne klíčit něco pozitivního. Mezi nejvíce emotivní momenty film ostatně patří konfrontace Megamysla s jeho chůvou Poskokem, emocionální konfrontace za doprovodu deště i moment, kdy Megamysl zalituje, že on není ten, který by měl prvoplánově získat svou vyvolenou a odletět s ní k západu slunce. Výtečně díky tomu funguje i finále, který nakonec ukáže, že pravý hrdina někdy může skrývat nečekanou tvář. Je to pořád velkolepý superhrdinský film, kterému nechybí velkolepá akce, v rámci animace mu poté nejde vytknout výtečná technická stránce (především osvětlení nočního Metro City nebo déšť). Stylizací ústřední postavy připomínají své dabéry (promiň Wille Farrelle!), především se s nimi ovšem pracuje nějak zajímavě. Ať už je Hal Stewart v záběru sebevíce opovrženíhodný záporák, film nějak schopně pracuje s jeho motivací, odhalením toho, že mu superschopnosti nedají absolutně vše, co by chtěl a jsou úkazem toho, co se stane v moment, kdy schopnosti obdrží ne zrovna dvakrát ideální postava. Samotný film ostatně skrývá několik sofistikovaných narážek k budoucímu vývoji zápletky, nikdy se ovšem nevybaví pocit, že by se tu vyloženě jelo až příliš dle bezpečných schémat. Ano, vývoj zápletky je možná předvídatelný, odkazového utahování si ze superhrdinského žánru je do jisté míry jako šafránu, přesto Megamysl pořád pracuje s nosný a zajímavým konceptem, který se navíc povedlo přenést do více nežli uspokojivé podoby. I proto potěší, že i když se Megamysl v době svého uvedení nedočkal toho největšího přijetí, nejen kultovní following mu za ty roky dal za pravdu. Megamysl se i po letech v jistých kruzích vystavil jako instantní animovaná klasika, která i po letech zvládá nejen pobavit, ale též emocionálně uspokojit. Pracuje navíc s tak zajímavým konceptem, který by skutečně kdejaká aktuální konkurence v rámci komiksového žánru záviděla. Megamysl tehdy nebyl největším úspěchem a proto se ani okamžitě nedočkal oznámení prací na čistokrevném pokračování, po více než dekádě ovšem dojde na seriál Megamind Rules!, kde se Megamysl bude snažit stát nejen hrdinou, ale také influencerem. Už pilotní film Megamysl vs. the Doom Syndicate působí nejen odpornou animací a absencí původních dabérů tragicky, existence tohoto dodatku naštěstí kvality původní pořád do jisté míry nedoceněné animované pecky ovšem jen tak neshodí....

hroubek

14 852 bodů •2. 12. 2010

8

Dreamworks tenhle rok sází animaky jak na běžícím páse což se určitě projevilo na jejich kvalitách zatímco Shrek sázel na svou popularitu,která pomalu ale jistě klésa z dalším dílem zbylé dva snímky se snažily být originální.Megamysl je oproti Jak vycvičit draka trochu slabší ale mě si získal spoustou narážek na komiksy nejvíc to samozřejmě schytal Muž z ocely,kterýho tvůrci určitě zbožnují.Hlavní hrdina je sympaták od kosti což je dobře ale stejně v jako každém filmu je postav,která vás rozesměje pokaždé kdy jí vidíte tady je Poskok.Akční scény jsou super a ve 3D vypadají fakt dobře.Nejvíc zamrzí to jak se chvílemi všechno bere vážně ale i tak je to lepší než poslední dva díly Shreka a Madagaskar 2.

chezzy

13 511 bodů •19. 1. 2011

8

Animovaná variace na komiksové filmy která zaujme příjemným obrazem, slušnou volbou soundtracku, notnou dávkou odkazů a citací nicméně tempo by potřebovalo dopilovat.