M*A*S*H: The Comedy That Changed Television
80%
M*A*S*H vychází z knihy Richarda Hookera MASH: Román o třech armádních doktorech, již bývalý vojenský chirurg vydal roku 1968. Celovečerní snímek Roberta Altmana o mobilní nemocnici poblíž frontové linie měl premiéru roku 1970, přičemž tržby přesahující 80 milionů dolarů byly při nízkém třímilionovém rozpočtu obdivuhodné. Lidem i kritice se zamlouvalo ironické komentování korejského konfliktu, který mohli snadno zaměnit s probíhajícím vietnamským.
Studio 20th Century Fox neotálelo a několik tvůrců v čele s Genem Reynoldsem pověřilo natočením pilotu k seriálové adaptaci. Úvodní epizoda debutovala na CBS 17. září 1972, a přestože měla silná hodnocení, sledovanost o nabitých nedělních večerech haprovala. Posun na sobotní termín vše změnil a M*A*S*H začal psát televizní historii.
Pomohlo mu k tomu skvělé obsazení a unikátní charaktery, jež herci a herečky sami opečovávali svou improvizací a podněty. Alan Alda zavzpomínal, že scénář si poprvé přečetl během natáčení filmu ve věznici v Utahu. O úlohu Hawkeye se ucházelo dalších šest nebo sedm herců, avšak Alda se nejvíc zasazoval o polidštění svého sukničkáře se zálibou v alkoholu. Vytvořil památnou televizní postavu, která lidem snadno přirostla k srdci a za niž herec obdržel pět cen Emmy.
Právě v Hawkeyovi se zrcadlí satirické kvality seriálu, který vedle černého humoru zvládal i lidský a vážný přístup. Mezilidské vztahy v nemocnici, kam proudí vážně ranění vojáci z nedalekého bojiště, seriál rozvíjel jako žádný jiný. Sedmnáctá epizoda první řady Někdy kulku uslyšíš přivedla na scénu novináře Tommyho, jenž za svou knihu mapující bojové podmínky zaplatí životem. První významná smrt v seriálu publikum překvapila, ovšem současně vyjevila rozměry nebývale silného dramatu.
Neblahý osud potkal rovněž oblíbenou postavu plukovníka Henryho Blakea v podání McLeana Stevensona. Herec chtěl odejít během třetí sezóny, protože si prý přál ukončit nejlepší projekt jeho kariéry v době, kdy platil za jeho čelní osobnost. Iniciativu už přebíral Aldův Hawkeye a tvůrci si pro Blakea připravili smrt v letadle. Gary Burghoff ve speciálu zavzpomínal na šok, jímž on i ostatní herci prošli poté, co se o Blakeově verdiktu dozvěděli. Produkci dokonce zasypávaly dopisy diváků a divaček, kterým jejich oblíbené postavy nebyly lhostejné.
Ještě větší překvapení znamenal odchod Waltera „Radara“ O'Reillyho po osmé sérii. Herec Gary Burghoff si jako jediný zahrál také v původním filmu a stal se nezaměnitelnou postavou. S odstupem let přiznal, že mu vypršela smlouva. Rozhodl se ji neprodlužovat, neboť profesní popularitu nadále nehodlal upřednostňovat před seberealizací v soukromí. Krátce se pak vrátil roku 1984 pro navazující televizní projekt W*AL*T*E*R, jehož nepovedený pilotní díl však nikdy nedostal šanci.
Burghoff rovněž přiznal, že Radarův odchod ze scény chtěl pojmout emotivněji. V konečné verzi jen smutně přihlíží, jak jeho rozlučka musí ustoupit akutnímu příjmu zraněných vojáků. Herec však na první pokus ronil slzy, ačkoli mu to režisér Charles S. Dubin rozmlouval. Když se ovšem druhý den podíval na natočený materiál, Burghoff musel uznat, že teatrální pláč nefunguje. Zvolil tedy úspornější výkon, který lépe podtrhl posmutnělou auru jinak převážně komediální show.
Možná jste si toho nevšimli, ale herec Henry Morgan, jenž po Stevensonově odchodu nastoupil jako plukovník Sherman T. Potter, se v seriálu jednou objevil už dřív. V úvodní epizodě třetí řady s názvem Generál za úsvitu si zahrál generálmajora Bartforda Hamiltona Steela. Morgan poté ztvárňoval Pottera až do finále seriálu roku 1982, přičemž roli přenesl také do navazujícího pořadu M*A*S*H – Co bylo potom. Ten už nicméně neslavil takový úspěch jako M*A*S*H, který vydláždil cestu mnoha sitcomům a jehož popularita příliš neslábne ani po půl století.
zdroj: TV Insider
