Po atentátu
71%
Zabití prezidenta Kennedyho o 98 let později možná obstaralo ještě záhadnější a díky archivním záznamům i společensky rozšířenější historický zvrat, ale Lincolnova smrt leží Američanům v žaludku asi nejinfekčněji. První prezident USA, na něhož spáchali zdařilý atentát, se čerstvě zasloužil o protlačení třináctého dodatku Ústavy a roku 1865 tím zrušil otroctví. V úvodní epizodě, která kombinuje přítomnost v průběhu vraždy s flashbacky zakořeněnými různě v minulosti, rovněž obdrží oficiální kapitulaci od generála Lee, která ukončuje občanskou válku mezi jižanskou Konfederací a Unií řízenou z Washingtonu.
Komplexní vyprávění na více časových rovinách má především budit zvědavost a napětí kolem pozadí zločinu, který divadelní scénu v kultuře už navždy potřísnil krví jednoho z nejpopulárnějších amerických prezidentů. Tedy jak se to vezme. Lincolnův důraz na prosazení základních svobod či volebních práv pro všechny bez ohledu na barvu kůže je z morálního hlediska obdivuhodný, ale ve své době nacházel mnoho odpůrců nejen z řad jižanských plantážníků. Sám Booth byl vážený a prezidentem obdivovaný herec, jenž však Lincolnovým úřadem opovrhoval a podle několika dochovaných pramenů jeho vraždu plánoval delší dobu.
Dodnes si ale nikdo úplně neví rady s přesnými motivacemi atentátníka a pozadím událostí, jež seriál prezentuje hlavně z pohledu loajálního Stantona. Toho osudného večera odvedli k dalšímu a zdánlivě nesouvisejícímu případu, kdy v jeho vlastní posteli málem zabili ministra vnitra Williama H. Sewarda. Stanton, jenž k Lincolnovi obdivně vzhlížel, hodlá dostihnout pachatele za každou cenu a současně zjistit, zda nešlo o rozsáhlé konfederační spiknutí.
Druhá epizoda tudíž pokračuje v duchu tradičnějších detektivek a rázem má lepší náboj než zamotanější schéma té úvodní. V ní se seznámíme s identitami všech zainteresovaných aktérů a dojde i na rekonstrukci ústřední události. Místo činu je jevištěm oživené historie, kde se na první pohled nic nezatajuje, Booth (Anthony Boyle) udeří před jeden a půl tisícovým publikem a nadále jej sledujeme během následného útěku a ošetřování. Je tedy nasnadě, že tvůrci v čele s showrunnerkou Monicou Beletsky (Fargo) povedou vedle honu na člověka (Manhunt) pozornost také do míst, kam žádný z četných svědků ani historiků nemohl vidět.
V tomto ohledu se zatím se zásadními informacemi povážlivě šetří a odbočky do minulosti překvapivě nejsou podané tak elegantně a účelně, jak bychom od režírujícího Carla Franklina čekali. Režisér filmů Jediná správná věc a Presumpce viny nebo seriálů Dům z karet a MINDHUNTER: Lovci myšlenek tentokrát obstarává poněkud teatrální divadelnost, což je vzhledem k dějišti možná záměrem. Dvakrát přesvědčiví kvůli tomu nejsou ani herci, přičemž Hamish Linklater v úloze Lincolna už levnější karikaturu obrušuje možná příliš.
Rozjezd se navzdory mnoha podnětům jeví pomalý a zatím musíme překousnout, že seriál počítá s naší obeznámeností základními fakty (třeba prostřednictvím Spielbergova filmového předvoje) a také s trpělivostí. Známe ostatně vraha a vyšetřovatel, jemuž okolí předhazuje vlastní dohady, není kdovíjak podmanivě definovanou osobností. Hutné dějinné pozadí, pěkná výprava a několik rozesetých narážek na křehkou pospolitost USA ovšem slibují, že každý další pátek se už zbylé epizody budou jen zlepšovat. Seriál to zatím rozhodně potřebuje.
65%
První dojmy z ambiciózního převyprávění nejslavnější politické vraždy 19. století jsou bohužel průměrné, minisérie Po atentátu přece jen volí nekomfortní a hlavně nepříliš fungující vypravěčský formát. Historicky doložený hrdelní zločin i jeho dodnes nedostatečně doložené pozadí ovšem mohou zaujmout ve zbývajících pěti dílech, v nichž se strhující hon na člověka zřejmě protne s obsáhlým komentářem „svobodných“ USA a nevynutitelnosti utopické morální politiky.
