Konec nadějí v malém lese. 2000 metrů do Andrijivky je syrovým válečným dokumentem z Ukrajiny

Ohledně války na Ukrajině koluje zpravodajstvím i sociálními sítěmi poměrně dost informací a dezinformací, většinou nám ale chybí to nejdůležitější. Tím je pohled samotných vojáků, kteří na frontě bojují nejen s nepřítelem, ale i s nekonečnou marností a beznadějí. Dokumentární snímek Mstyslava Chernova 2000 metrů od Andrijivky zprostředkovává přesně tento rozměr přímo z bitevního pole. Společně s kolegou se totiž připojil k misi k dobytí strategické vesnice Andrijivka. K ní vede úzký pruh lesa, obehnaný minovým polem. Samotný les působí jako směšně malý prostor na to, aby se v něm mohlo něco seběhnout. Tím spíš, že vojáci musí překlenout relativně krátkou vzdálenost. V malém lese ale číhá nebezpečí na každém kroku.

Přítomnost přímo na bitevním poli umožňuje Chernovovi vyprávět příběh, který kombinuje prvky heroického vyprávění s civilním portrétem ukrajinských vojáků. Rytmus filmu udává sekvence určitým způsobem pojatých segmentů, v zásadě jsou to rozhovory s jednotlivými vojáky a přestřelky s ruskými jednotkami. Právě záběry přestřelek dodávají 2000 metrům od Andrijivky silnou dravost. Často je vidíme z pohledu kameramana, který se přestřelky účastní, ale většinou je spíše vzadu, takže většinu času vidíme střílet vojáky, jež snímá před sebou, a tak hlavně slyšíme výstřely a nadávky. Přesto jsou přestřelky poměrně napínavé a drásající, a to především díky střihu jak mezi kamerami v bojišti, tak díky přeskakování mezi bojištěm a štábem, který konflikt vidí pomocí dronů. 

Peklo války střídá určitý hrdinský pohled na vojáky, kteří na kameru hovoří o pohledech na válečnou situaci, o potřebě bojovat za svůj domov a o tom, co chtějí dělat po konci konfliktu. Největší síla filmu je nicméně v zachycení myšlenkových pochodů ukrajinských vojáků a vyobrazení jejich frustrací, odhodlání i únavy z války, jejíž konec je v nedohlednu. Chernov dostal do válečného dokumentu všechny potřebné aspekty konfliktu a ukázal jej z potřebných stran.

Přitom ukazuje hrůznost války jako takové, nesnaží se rozdělovat svět na hodné i zlé. Ukazuje ukrajinské vojáky jako lidi, kteří se rozhodli vypořádat s katastrofickou situací. Snímek je syrový a poměrně depresivní, nicméně vykreslováním ukrajinských bojovníků jako obyčejných lidí, kteří v zásadě dělají, co musejí, přibližuje válku divákovi tím nejlepším způsobem.

Podívejte se na žebříček nejlepších dokumentů podle databáze Kinoboxu.