Limity mohou být zábavnou i trefnou satirou. Nesympatické postavy ale nový seriál brzdí
Limity | Špelda / Česká televize
Podnikatel Karel Kadlec (Aleš Háma) nemá šťastné období. Továrna na zpracování odpadu se mu trochu sype pod rukama, jeho syn Igor (Maximilián Dolanský) se zhlédl v aktivismu, v čemž ho nepokrytě podporuje Karlova druhá manželka Lenka (Veronika Khek Kubařová) a problémoví zaměstnanci se mu postarají o pořádný skandál. Navíc se dost bizarně zaplete do aktivit ekologického hnutí.
Limity přitom rozhazují určitou síť vztahů, v nichž funguje hlavní hrdina jako určitý středobod, ale ne jako hnací síla. Jeho syn by rád zapůsobil na atraktivní spolužačku svým aktivismem, leč jako syn neekologického podnikatele nemá valný úspěch. Karlova současná přítelkyně zase propadá dávné lásce k eko-aktivistické prominentní figuře (Ondřej Brousek), Karlovi zaměstnanci pak bojují s následky svého průšvihu...a třebaže všichni se snaží bez Karlovy účasti a postupují tak, že se jejich snahy Karla prakticky netýkají, všechny tyto linie mu ztrpčují život. Sám Karel přitom není figurou, již je třeba litovat, většinu prvních dvou epizod se chová jako prvotřídní sobec, pro něhož devadesátá léta ještě úplně neskončila, a tak vyprávění prezentuje jeho utrpení jako komickou složku. Tady ale vyvstává určitý problém.
Ze seriálu není úplně jasné, která z postav nám má být sympatická. Na jedné straně je Karel, primitiv s myšlením devadesátkového podnikatele, jeho dryáčnická bývalá žena (Tatiana Dyková) a jeho společník (Jaroslav Plesl). Podle anotace by se měl Karel v dalších dílech vyvíjet a měnit, nicméně první dva díly nás nechávají sledovat strasti nesympatické figury, co má čím dál menší kontrolu nad svým životem. Na straně druhé jsou ekologičtí aktivisté, jež jsou jako celek sympatičtí svými ideály a usilováním o lepší svět v širším kontextu.
Povedený humor s nesympatickými postavami
To je dobrý kontrast ke Karlovi, jehož zájem zahrnuje pouze jeho rodinu a podnikání a naznačuje to určitou cestu, kterou se bude hrdina vyvíjet – od zaměření se na krátkodobé cíle po budoucnost ve větším měřítku. Aktivisty ale zatím nepoznáme ve velkém detailu. Většinu času sledujeme aktivistické snahy Igora, které končí groteskním průšvihem, nebo Lenku, jež se také nechová moc sympaticky. Úsilí aktivistů přitom seriál příliš nezdůrazňuje. Kromě videa s útokem na velrybářskou loď neukazuje přímo žádné jejich zásluhy, soustředí se pouze na postavy, jež vznešeně hovoří o záchraně planety. Zato dopodrobna ukazuje důsledky Karlova jednání, pokusů zajistit si klidné podnikání a žehlení synových průšvihů, což prakticky nikdy neskončí dobře. Seriál se tím jízlivě vysmívá českému kapitalismu, nebo tomu, co se zde za kapitalismus považuje.
Limity: trailer | Česká televize (ČT)
S tím souvisí černý humor seriálu, který všechny tyto figury záměrně staví do více či méně bizarních situací. Tvůrci se nebojí vystavět poměrně brutální a fyzicky bolestivé situace, přitom ale nepůsobí zle, protože postavy si je podivným způsobem zaviní samy. Kdo není ekologický aktivista, je krátkozraký buran, jenž zásadně neumí plánovat dopředu, z čehož plyne většina komických momentů. Humor naštěstí funguje, situační gagy jsou dobře vypointované a podané s tak cynickou absurditou, že by bratři Coenové byli hrdí, k čemuž pomáhají dobře mířené hlášky. Ne všem z obsazení se ale podaří dialogy prodat s patřičným důrazem.
Docela velká zátěž leží na Aleši Hámovi, pro něhož je postava Karla Kadlece první hlavní rolí v televizním seriálu. Vyprávění jej často tlačí do polohy, kdy musí křičet, vypadat nervózně nebo celkově působit groteskně. Sledovat takové podání je relativně zábavné, na větší časové ploše ale trochu únavné. Nicméně Háma se s rolí popasoval se ctí a dokázal svérázného podnikatele zahrát s určitou jistotou. Z opačného konce přistupuje ke své roli Max Dolanský, jen svého Igora hraje s určitou nenucenou přirozeností. Obecně jsou Limity slušnou cynickou satirou na konflikt prospěchářství a idealismu, kterou brzdí nevyvážené vyprávění a nesympatické postavy.
První dvě epizody Limitů jsou funkční komediální satirou, která se na jedné straně vysmívá povrchnímu materialismu a zároveň ukazuje jízlivé vztahové drama. Nevyvážené vyprávění ale jinak povedený humor trochu sráží.