První dojmy: TO

Lukáš Král: Určitě víc než v případě televizního filmu z roku 1990. To je po všech stránkách filmařsky velmi kvalitně uchopeno. Chemie a gagy v sedmičlenné skupince "Nul" (půdobně šlo o "Ztroskotance") fungují na jedničku. Podobně jako původní To působí parta lehce naivně a připomíná Abramsovo Super 8 (2011). Tahle "feelgood" poloha pak skvěle kontrastuje s nástupem Pennywise, strachu a děsu. Strašidelný klaun (Bill Skarsgård) je o poznání děsivější než v "jedničce", filmařina obecně od roku 1990 urazila pořádný kus cesty. Takže k umocnění děsu přicházejí ke slovu rychlý střih, zrychlovačky, zvukové efekty. V USA je To uváděno s ratingem R, u nás od 15 let, což bych rozporoval. Dojde na hektolitry krve, sem tam oddělení končetin od těla a podobně.

Oproti původní verzi se toho příliš nemění - zasazení děje se z padesátých let minulého století přesouvá do osmdesátých. Typově jsou noví herečtí představitelé těm původním dost podobní. Až na Beverly (Sophia Lillis). Bylo vážně nutné v nové verzi klást až takový důraz na její hezkou tvář a sexualitu?

Podobně jako v televizním filmu z roku 1990 je pro tvůrce největším kamenem úrazu předloha Stephena Kinga. Když máte v rámci jednoho filmu přiblížit pocity a charaktery hned sedmi postav, není to vůbec legrace. Navíc když se věnujete tématům jako je strach na milion způsobů a podob, šikana nebo rodinné tragédie. Skáče se z jedné postavy k druhé a občas to tříští atmosféru, odvádí pozornost. V tom je Kingův génius a filmařské prokletí a nepomůže ani autorova asistence při psaní scénáře. Jde prostě o jiné médium.

Nejvíc mě bavila "čisticí" scéna v koupelně a herecký představitel "tlouštíka". Zbytečně to natahovala 135 minutová délka. Dobře vybraná byla osmdesátková hudba spolu s motivy původní minisérie. Mám nicméně pocit, že poselství knihy To šlo natočit lépe - chtělo by to méně krvavých scén a více psychologie. 70%