Úzkosti a jejich lidé aneb Jak jeden zločin může změnit úplně vše

Píše se 30. prosinec 2021 a v menším švédském městě poblíž Stockholmu se dvojice policistů – otec a syn Jim a Jack – dohaduje o oslavě silvestra a příchodu nového roku. Rodinnou hádku, zda se akce zúčastní i Jackova na drogách závislá sestra, v jejíž napravení Jim nepřestává ani na vteřinu doufat, přeruší ozbrojená loupež v místní bance. Ke zlodějově smůle se ale jedná o banku bezhotovostní, proto se zoufale vydá na útěk. Jack a Jim jsou mu v patách. Zloděj vběhne do domu, kde právě probíhá prohlídka bytu, a zavře se v něm i s těmi, kdo si ho přišli prohlédnout. Rázem je z něj tedy i zločinec držící rukojmí.

A jde o zajímavou skupinu – čtyřicetiletá manažerka banky Zara na antidepresivech, zhruba stejně starý neúspěšný herec Lennart převlečený za perverzního králíka, třicetiletá Julie v devátém měsíci těhotenství a její manželka Ro, krachující realitní makléřka Marie, vitální dáma v letech Estelle a starší manželský pár Roger a Anna-Lena, kteří v kupování a renovování bytů našli smysl života. Všichni se snaží uklidnit a situaci přežít. Lupič je nechává na pokoji, začnou se tedy pohybovat po bytě a bavit se mezi sebou. Když se ozve výstřel, policisté očekávají nejhorší. Rukojmí jsou ale v pořádku a jediné, oč lupič žádá, je pizza a ohňostroj. Ihned po něm jsou rukojmí propuštěni a zločinec zmizí. Co se v bytě stalo? Na to musí policie přijít, svědectví jednotlivých rukojmích ale nikam nevedou...

V šesti dílech po zhruba třiceti minutách se odvíjí spletitý příběh této nepovedené loupeže, která navždy ovlivní životy všech zúčastněných. Málokdo ale tuší, že jedna z indicií, jak to všechno dopadne, leží v dávné minulosti. Úzkosti a jejich lidé jsou nejnovějším titulem švédského spisovatele Fredrika Backama, který vyšel na sklonku roku 2019 a v češtině krátce poté. Romány toho spisovatele patří dlouhodobě k nejprodávanějším titulům a často je vyhledávají i filmaři. Podle jeho knih byl natočený skvělý snímek Muž jménem Ove a loni spatřil světlo světa i kladně hodnocený seriál HBO Medvědín. Nyní přišla řada na Úzkosti a jejich režie se ujal Felix Herngren, který stojí za úspěšnou adaptací románu Jonase JonassonaStoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel z roku 2013.

Oproti knižní předloze došlo v ději k malým změnám s ohledem na délku projektu (celé spletité vztahy a rozhovory by se nikdy do třiceti minut nevešly a v seriálové verzi by mohly nudit). Příběh je díky tomu svižný a – jak se postupně s policisty dozvídáme jednotlivá fakta – i stále zamotanější. Víme, že všichni lžou, ale nevíme proč. Na druhou stranu je třeba říci, že kvůli těmto škrtům přijdou diváci o několik postav a řadu velmi důležitých informací o jednotlivých hrdinech, které jejich jednání i názory ovlivňují a utvářejí ucelenější a mnohem hlubší obraz jednotlivých charakterů.

To nejdůležitější ale naštěstí zůstává zachováno. Konání postav má hlavu i patu a motivy k němu publikum postupně zjišťuje tak, jak se jednotlivé seriály věnují konkrétním výslechům. Hrdinové sdělují své pohledy na událost postupně, jeden po druhém, odhalují svou minulost i současnost. Mozaika se postupně skládá a míří k vyvrcholení, které na počátku asi mnoho diváků a divaček čekat nebude. Jako milovnice Backmanova díla jsem sice byla ochuzena o finální překvapení a rozuzlení zápletky, ale zvědavost, jak se filmařům podaří dílo zpracovat, byla silnější. A musím uznat, že nejsem zklamaná. Samozřejmě, že je příběh zjednodušen a nemá až takovou emocionální hloubku jako román, ale i tak je povedený a obsahuje přesně to, co Backman umí nejlépe, tedy najít uprostřed životního srabu a deprese naději a nadhled.

Zajímavé životní osudy hrdinů, kteří by se normálně nesetkali, navíc skvěle dokresluje i minimalistický orchestrální hudební doprovod a herecké obsazení – Alfred Svensson, Dan Ekborg, Leif Andrée, Marika Lagercrantz, Carla Sehn, Petrina Solange, Anna Granath, Per Andersson, Lottie Ejebrant a Sofia Ledarp. Všechno jim věříte a nemáte problém se vcítit do jejich situace, protože hrdiny Backmanových knížek jsou obyčejní lidé a jejich každodenní starosti. A minimalisticky je pojatá i celá výprava seriálu. Děj se odehrává během několika dní a pouze na několika místech, především na policejní stanici, v bytě na prodej, na ulici před domem či v bance. Což naprosto stačí, celý příběh se totiž točí kolem jediné životní události, nepatrné maloměstské akce, která může být pro zbytek světa nepodstatná, nicotná, nikoli ale pro její účastníky. Těm to obrátí život naruby.

Úzkosti a jejich lidé nabízejí kvalitní televizní zábavu servírující vážná témata s nadějí a vírou, že tito lidé někde venku skutečně jsou a že bychom je mohli potkat, až nám bude nejhůř. Snad jen škoda, že nešli filmaři ještě víc na dřeň, jako to dělá kniha. Výsledný emocionální zážitek by byl o dost silnější, o chloupek opravdovější a možná i zábavnější. Humor totiž seriálu chybí, má jen jakousi odlehčenější náladu, ale smát se nebudete. I když to ostatně ani u Backmanových knih, vždy jen spíš lehce usmíváte, brečíte, usmíváte a na konci jen zjistíte, jak moc vás vyždímal. Tohle ale seriálu chybí. Dojme a pobaví, ale tak jako kniha se vám pod kůži nedostane.