11.10.2021, 09:52

Myši patří do nebe si zaslouží poklonu za odvážný příběh. Děti ho ale znovu vidět chtít nebudou

Myši patří do nebe si zaslouží poklonu za odvážný příběh. Děti ho ale znovu vidět chtít nebudou 5 obrázků v galerii
Myši patří do nebe | Foto: Cinemart
Animovaný snímek Myši patří do nebe vznikl v české, francouzské, slovenské a polské koprodukci. Jeho tvůrci v čele s režiséry Janem Bubeníčkem a Denisou Grimmovou vsadili na loutkovou animaci a hrdě tak navazují na tradici loutkářství u nás.

Hlavními hrdiny příběhu jsou myška Šupito a lišák Bělobřich. Šupito by byla ráda nejstatečnější myší v širokém okolí, jenže se bojí téměř všeho a nezbývá jí, než se akorát vytahovat. Nikdo už ji proto ani neposlouchá, s výjimkou kamaráda krtka Krťoura. Jednoho dne jí ale dojde trpělivost a rozhodne se, že svým bratrům, kteří se jí neustále posmívají, ukáže. Vydá se do parku ukrást několik chlupů spícímu lišákovi Bělobřichovi. Podaří se jí to, ale nastává zběsilá honička, po které se Šupito probouzí i s Bělobřichem v nebi. Kvůli honičce je srazilo auto a nyní jsou mrtví. Přestože Bělobřich říká, že je vše Šupitina vina, rozhodne se jí pomoci a vydá se s ní hledat jejího zemřelého tatínka, kterého před lety sežral lišák a který by tím pádem měl být v nebi také. Šupito nechce být v nebi sama, stýská se jí po rodině a čas trávený s milovaným tatínkem je přesně to, co potřebuje. Bělobřich a Šupino se tedy vydávají na cestu po celém nebi, potkávají tamní obyvatele, poznávají se navzájem a dozvídají se mnoho věcí o životě toho druhého. Jsou nuceni spolupracovat, poměrně sobecká Šupito dostane lekci v péči o druhé a postupně mezi nimi roste křehké pouto, díky kterému zjišťují, že lišky a myši nemusí být vždy nepřáteli.

Myši patří do nebe | Foto: Cinemart

Pokud nesnášíte přeslazenou, duhovými barvami ozdobenou 3D animaci zabalenou do přemíry humoru, písniček a připitomělých zvířátek, jsou Myši patří do nebe snímek přesně pro vás a vaše děti. Je to takové trošku chlupatější Fimfárum nebo barevnější Kuky se vrací. Příběh je dětem hezky vysvětlen a ponaučení jsou jasně řečena i vysvětlena, ale rozhodně to není nějaká jednoduchá zábava. Příběh se nese na poměrně vážné notě, humoru je tu vskutku pomálu a řada scén je ponurých, velmi dramatických a až strašidelných. Místy poetický a přemýšlivý nádech filmu ještě dokresluje dynamická orchestrální hudba, která jako by sama vyprávěla svůj příběh.

Dobrodružství Šupity a Belobřicha má spád od samého začátku, akční scény pravidelně střídají ty pokojnější a vážnější, takže snímek si udržuje konstantní rytmus a téměř devadesát minut uběhne jako voda. Za pozornost ale rozhodně stojí i řada nápadů, se kterými scenáristé přišli. Nejvíc mě určitě oslovila koza píšící na hlávku zelí u vstupu do nebe, což jedno ze zvířátek poměrně vtipně okomentuje; nebeské koupele, u kterých se animátoři jednoznačně nechali inspirovat italskými prameny Saturnia; nebo dlouhá honička Šupity a Bělobřicha po příchodu do nebe, která začne v důlních vozících (jak u Indiany Jonese) a pokračuje různými tobogány (Pyšná princezna) a pády až do samotné čističky nebeských vod, ve kterých se smývají všechny rozdíly mezi zvířátky v nebi. Poutavé jsou i scény z lunaparku, kde si tvůrci pohráli se skládáním jednotlivých atrakcí z různých přírodních materiálů, i s tím, jaká zvířátka si na nich hrají a jak. Samozřejmě nechybí ani kouzla a magie.

Myši patří do nebe | Foto: Cinemart

Nejvíc snímek ale určitě osloví svou vizuální stránkou. Přestože jsou chlupatá zvířátka stejného druhu, každé má svou vlastní osobitou tvář a nezaměnitelný výraz, kterému vévodí nádherné velké oči. Barevná paleta podzimních barev přesně odpovídá kožíškům myšky a lišáka, nic tedy publikum nebije nepřirozeně výraznými barvami do očí, přesto vše působí živě, opravdově a jakoby prozářeně slunečním světlem. Přesto nebude snímek pro každého, minimálně co se dětského publika týče. Po technické stránce je snímek dokonalý, ale není to úplně typická pohádka. Náladou a temnějším nádechem příběhu bych ho přirovnala ke snímku V hlavě.

Samozřejmě to ale není na škodu. Někdy je fajn dětem ukázat, že život zkrátka není peříčko a že nejtěžší na našich životech bývá přijmout sebe sama a fakt, že se celý svět netočí pouze kolem nás. Šupito a Bělobřich se na své cestě po nebi naučí mnoho nejen o tom druhém, ale i o sobě samých. Mění se jejich názory, vidění světa a společně začínají mnoho věcí chápat. Jsou ochotní pomoci si v těžkých chvílích. A toto poselství se někdy zkrátka lépe předává ve vážnějším balení, u kterého se více zamyslíte a vše více procítíte než při digitálním zmatku plném srandiček, ve kterém smysluplné poselství úplně zapadne.

Hodnocení: 75 %

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE.

Ankety
Půjdete do kina na Dunu?
Určitě, nemůžu se dočkat!
Ne, sci-fi mě nezajímají
Do kina nechodím, na filmy koukám jen doma
Co je to Duna?
Nejnovější články:
Načíst další články
TOPlist